Buvolci preferují rozlehlá travnatá území a řídké světlé porosty stromů a keřů. Aktivní bývají ráno a k večeru, přes polední horka odpočívají v úkrytu. Samci jsou teritoriální, své území si značí hromadami trusu na viditelných místech, rozhrabáváním země a výměškem předoční žlázy, který otírá o traviny a větvičky. Samice s telaty žijí ve volných skupinách (do 25 kusů), nezávisle na teritoriu samců. Pasou se hlavně ráno a odpoledne, vyhledávají především nízké trávy. Samice rodí ve vysoké trávě po 8 měsících březosti jedno mládě, které je už po 2 hodinách schopné následovat matku. Buvolec běločelý v minulosti obýval savany v dnešní RSA, Svazijsku a Lesothu. Díky nadměrnému lovu kvůli masu byl už před rokem 1900 ve Svazijsku a Lesothu vyhuben, posledních asi 2000 kusů přežilo v RSA. Ochrana a chov v zajetí umožnily návrat buvolců do jejich původního areálu, kromě toho byli introdukováni také na místa, kde se dříve nevyskytovali, v současnosti žijí také v Namibii, Botswaně a Zimbabwe.