PROČ KAMPAŇ PRO EVROPSKÉ ŠELMY?

Když my, Evropané, přemýšlíme o ochraně přírody, většinou máme na mysli exotické druhy a vzdálené země. Zapomínáme však, že tady v Evropě máme stále krásnou, různorodou krajinu a naši vlastní rozmanitou a unikátní divokou přírodu, která rovněž potřebuje pomoc. Tento nedostatek informovanosti o našem vlastním přírodním dědictví je pochopitelný, málokdy se totiž s tímto problémem setkáváme během každodenního života. Cestujeme do práce, školy nebo na nákupy, často po přeplněných silnicích, frekventovaných železnicích a dálnicích či přelidněných sídlištích. Setkáváme se s jinými lidmi, s hospodářskými zvířaty, ptáky, ale málo, jestli vůbec, s  divokými savci. Je jednoduché zapomenout, že v našem stínu tito divocí tvorové stále přežívají a v některých případech dokonce prosperují.

Lidskou činností se přirozené prostředí zvířat stává stále víc fragmentované (tzn. rozkouskované) a znečištěné. Díky ztrátě svého přirozeného biotopu se stěhují do „našeho“ prostoru, kde musí soupeřit o „naše“ zdroje. Výsledkem je to, že je lidé přestanou respektovat a vnímat jako krásné a zajímavé tvory a začnou na ně pohlížet jako na škůdce, kteří ničí náš majetek. Tento předsudek nejvíce postihuje velké evropské šelmy. Vzhledem k tomu, že stojí na vrcholu potravního řetězce, jsou prvními, jež se dotknou problémy jejich kořisti: ztráta biotopu, znečištění, nadměrné využívání prostředí. Tito tvorové jsou tedy mírou kvality našeho životního prostředí a motivací na jeho ochranu. Pokud vytvoříme prostředí, ve kterém mohou šelmy žít, znamená to, že je prostředí zdravé.

A nakonec, v předcházejících kampaních EAZA jsme se snažili ovlivnit chování lidí na jiných kontinentech pro ochranu ohrožených druhů a ochranu jedinečných biogeografických regionů. Nemůžeme poučovat lidi v jiných dalekých zemích o tom, jak je důležité, aby přizpůsobili svůj životní styl tak, aby tygr, nosorožec nebo gorila přežili, pokud to samé nedokážeme pro rysa pardálího nebo norka evropského.

My všichni si musíme uvědomit, že ochrana životního prostředí začíná u nás doma.

ŠELMY?

Slovo „carnivore“ znamená doslova „masožravec“. Výraz pochází z latinského carne, což znamená maso a vorare znamenající pozřít. Proto je šelma zvíře živící se masem. Tuto potravu získají buď lovem, nebo nálezem kořisti v přírodě. Slovo „masožravec“ se vztahuje k řádu savců známých jako Carnivora - ŠELMY.  Tento řád zahrnuje kočky, psy, hyeny, medvědy, lasičky, vydry, cibetky atd. Může to vypadat zvláštně, ale ne všichni zástupci šelem jsou výhradě masožravci. Například medvěd hnědý se rovněž živí ovocem, bobulemi a kořínky. Na druhou stranu existuje řada druhů jako delfíni či rejsci, kteří se živí masem, ale nepatří do řádu šelem.

Hlavní zástupci šelem jsou dobře přizpůsobeni k lovu a požití masité kořisti. I přestože se někteří živí velkým množstvím rostlinné potravy. Mnoho druhů je specializováno k lovu hlodavců, některé další druhy jsou přizpůsobeny zase na jiný druh kořisti – např. jezevec, který se živí převážně žížalami.