PROČ POTŘEBUJEME EKOLOGICKÉ SÍTĚ?

Každý organismus potřebuje specifické místo k životu - stanoviště druhu. Některé druhy vyžadují stanoviště rozlehlá, některé zcela malá. To závisí na jejich ekologických nárocích a velikost teritoria. Západní Evropa je člověkem intenzivně využívána, což má za následek fragmentaci nebo až ztrátu stanovišť. Rozlehlá přírodní stanoviště se vlivem lidského zásahu, jako je např. odlesňování, v průběhu času mění. Rozloha půdy se snižuje nebo je roztříštěna na malá políčka. Díky fragmentaci stanovišť již mnoho druhů v západní Evropě vymizelo nebo jim v některých regionech hrozí vyhynutí v budoucnu. Pokud se velké přírodní oblasti roztříští do menších, jen velmi málo druhů populací v těchto izolovaných políčkách stanovišť přežije. Zda druhy přežijí nebo ne, často závisí na křehké rovnováze. Například řada špatných let, epidemií nebo nešťastných náhod může vést k vyhynutí druhů. Nicméně, dobrá spojitost krajiny podá druhům větší šanci k přežití po dlouhou dobu. Navíc, dopad klimatických změn, v jehož důsledku se druhy a stanoviště budou přesouvat na sever Evropy, se může díky dobré spojitosti krajiny rovněž snížit.

Spojitost krajiny závisí na pohybu druhů a typu vhodných stanovišť a na jejich seskupení a krajině. V tomto ohledu jsou pro určité druhy velmi důležité koridory. Spolu s tzv. jádrovými oblastmi tvoří koridory základní složky ekologických sítí. Ekologická síť je systém oblastí, které jsou spojeny ekologickými nebo hmotnými spojkami. Ekologická síť se skládá z jádrových oblastí, koridorů, nárazníkových zón a v některých případech obnovených oblastí. Klíčovou roli v zajištění prostorové spojitosti sítí proto tvoří koridory.

V současnosti se největší úsilí vkládá do rozvoje ekologických sítí, např. prostřednictvím výstavby koridorů pro divoce žijící zvířata.