Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

ÚVODNÍ STRANA - NOVINKY - PŘÍRUSTKY - DALŠÍM PŘÍRŮSTKEM JE MIRIKINA BOLIVIJSKÁ

Dalším přírůstkem je mirikina bolivijská

 

 
Dne 2.5. obohatilo expozici Tropického pavilonu Z další mládě noční opice mirikiny bolivijské
 
Dobrý den. Dovolte, abych se představila. Jsem savec a spolu s Vámi, milí čtenáři, patřím do stejného zoologického řádu. Vědci si nyní myslím, že nepředstavuji jeden zoologický druh, ale dvě skupiny tvořící možná až 10 podobných druhů
Obývám pralesní deštné i suší oblasti Jižní a Střední Ameriky. V naučném systému plzeňské zoo mě tedy doprovází zelená barva vlastní neotropické zoogeografické oblasti. Žiji v monogamii, tedy v párech. Mláďata se s rodiči potulují až do dospělosti. Živíme se ovocem, listy, květy, semeny, hmyzem, bezobratlými, obratlovci, ptačími vejci. Dorozumíváme se celou škálou různých zvuků. Pachové značky zanecháváme pomocí moči i výměšků žláz, které slouží především k meziskupinové komunikaci. V rámci naší vývojové skupiny jsem výjimečně aktivní výhradně v noci. O tom svědčí i moje oči. Mohu zato spát až 17 hodin denně! Délka mého těla činí 30 – 40 cm, hmotnost 900g, dožíváme se 20výjimečně 25 let. Rodíme jedno mládě po 150 - 153 dnech březosti. Nejprve mládě nosí samice, teprve později je předává samci, který je nosí až do 4 - 5 měsíců. Naše životní prostředí, pralesy, se neustále zmenšuje a naše situace může být brzy velice vážná. Umíme vydávat až 50 různých zvuků. Pokud například některý člen skupiny spatří nebezpečí, varuje ostatní voláním „vuuk--vuuk”.
Žiji od pobřeží až po horské lesy ve výškách kolem 3200 metrů nad mořem. Prakticky celý život prožiji v korunách stromů.Jako čilá noční tulačka se díky svému výbornému zraku pohybuji ve větvích natolik sebejistě, že dokonce dokážu lovit i letící živočichy, například můry, brouky, šváby nebo netopýry. Při lovu se nohama pevně přidržím větve, pak prudce a vysoko vyskočí a snaží se polapit roztaženými předními končetinami kořist, která právě prolétá kolem mě. Na stromech s mimořádnou úrodou ovoce se někdy shromažďuje i několik skupin najednou. Nějakou dobu se vzájemně tolerují, ale pak začnou dospělí jedinci vydávat hlasitý výhružný pokřik, kterým se snaží ostatní zastrašit.
V tropickém pavilonu Z plzeňské zoo žiji ve společné expozici s pásovci štětinatými a stromovými dikobrazy kuandu a sousedíme s dalšími jihoamerickými zvířaty.
 
 

 

Irbis horský

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI