Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

ÚVODNÍ STRANA - O NÁS - STAVÍME PRO VÁS - ŽIRAFY A NOSOROŽCI PŘIJELI DÍKY EVROPSKÝM PENĚZŮM

Žirafy a nosorožci přijeli díky evropským penězům

1. červenec 2010 změnil plzeňskou zoo

Přelom obou pololetí roku 2010 znamenal pro plzeňskou zoo historický mezník. Zcela poprvé se nastěhují do nových pavilonů zástupci největších suchozemských zvířat, která ještě nikdy ve zdejší zoo nebyla chována. Jsou to nosorožec indický, hrošík liberijský a žirafa Rothschildova v rámci Afrických a asijských expozic, podpořených dotačně z Evropské unie. Díky dotaci 135 mil. Kč mohlo vyrůst 14 objektů, z toho 12 budov. Čtyři z nich jsou velmi výrazné – jde o stáj velbloudů a kopytníků asijské stepi, společný pavilon hrošíků, gepardů, pelikánů a vlh a spojené budovy žiraf a nosorožců, navazující na pavilon afrických kopytníků z roku 2007. Dále vznikly ještě pavilonky pand červených, prasat bradavičnatých, stylový dům makaků lvích (wanderu) a několik dalších expozic. Takovýto objem současné výstavby nemá v historii českých zoo obdoby.
    Asi tři desítky let přemýšleli budovatelé plzeňské zahrady stále více o hrošíkovi liberijském. Má mnoho výhod oproti hrochovi obojživelnému, je lehčí, „skladnější“, stačí mu menší stavba, je velmi ohrožený a podstatně častěji se pohybuje na souši. V českých zoo se již narodila řada mláďat a návštěvníci je v současnosti v rámci Evropského záchranného programu EEP mohou obdivovat ve třech zoo. Prvním hrošíkem v Plzni je samec Quido, zkušený otec, zapůjčený olomouckou zoo. Pavilon hrošíků v plzeňské zoo se nachází vlevo od hlavní pokladny na trase vedoucí směrem k expozicím zubrů a medvědů. Výběh hrošíků s možností koupání v jezeře sousedí s ostrovy afrických pralesních opic gueréz angolských a kočkodanů Brazzových. Již cestou k pavilonu budou návštěvníci míjet první dvě voliéry afrických ptáků. Jejich obyvateli jsou například zoborožci, vousáci nebo turako z přízně kukaček. 
   Cesta z pavilonu, který poprvé v historii plzeňské zoo disponuje samočinně se otvírajícími dveřmi, poskytne další nové poutavé výhledy. Po levici spatří návštěvníci nové výběhy gepardů a prasat savanových, po pravici se ocitnou na břehu afrického napajedla s plovoucími pelikány a výhledem na výběh savany s antilopami a zebrami. Vyhlídková cesta oproti minulosti leží právě na břehu jezera. Při pohledu na všechny tyto expozice dorazí návštěvníci k tolik očekávaným žirafám.
      Dnes rozeznáváme dva druhy – krátkokrkou pralesní okapi a základní žirafu mramorovanou. Ta má několik geografických ras a není vyloučeno, že některé budou v budoucnu samostatnými druhy. V Plzni po žirafách touží nejen děti dlouhé roky, již v roce 1963 napsal vedoucí zoo pan Hájek článek pod názvem „Až budeme mít žirafu“. V 80. letech byl jejich zamýšlený výběh dokonce zakreslen do mapy zoo, přibližně o 100 metrů západněji, než byl nakonec postaven. Jejich pavilon ve žluté barvě africké savany vyrostl v sousedství stáje afrických kopytníků z roku 2007, se kterou spolu s domem indických nosorožců tvoří společný komplex. Pavilon žiraf je přístupný pro návštěvníky a hostí i další drobné obyvatele afrického kontinentu. První žirafou, která vkročila na území plzeňské zoo, se stal 12. května sameček Lex, který se narodil 4.7.2008 v Ostravě, o den později následoval stejně starý Bořek z Prahy. Žirafa bude bezesporu nevyhledávanějším novým návštěvnickým druhem, kroky odborníků ale povedou také do sousední budovy.
   Následuje totiž návštěva zvířat, která odsunou z pozice nejmohutnějšího obyvatele plzeňské zahrady zubry evropské. Jde o indické nosorožce. Nosorožci přežívají na planetě Zemi v pěti druzích (s vícero poddruhy) v počtu nepřesahujícím 18 000 jedinců. Plzeňská zoo si v rámci současné vize vývoje a koncepce vybrala ohroženého nosorožce indického, zvaného pro plátování své kůže také nosorožcem pancéřovým. Přihlásila se do Evropského záchranného programu, jehož koordinátor určil do Plzně mladý pár. Tento jednorohý obr obývá pouze tři země světa – Indii, Nepál a Bhútán. Stavy ve volné přírodě kolísají mezi 2000 – 2500 jedinci. Žije hlavně v rezervacích podél řek Ganga a Brahmaputra. Více než polovina populace, podle některých zdrojů i ¾, žije v národním parku Kaziranga, dalším známým místem je národní park Čitván v Nepálu. Do jiných rezervací či zoo přijíždějí nosorožci pouze z těchto dvou lokalit.
   Nosorožec indický je vzácným exemplářem i v zoologických zahradách. V lidské péči mimo Indii je chováno pouhých cca 150 jedinců a jeho odchov je velkou vzácností. V Evropě jej chová 21 zoo a díky rodícím se mláďatům mohou být postupně zakládány nové chovy. Po odjezdu královédvorských samic do zahraničí nyní tento druh v tuzemsku zcela chybí, nejbližší žijí v norimberské a mnichovské zoo a příjezdem prvního jedince do Plzně bude tedy  jejich republikový chov obnoven. Šestiletý Beni přicestuje z maďarské Zoo Sostó, dvouletá Manjula (čti mandžula) z Berlína – dorazila 1.6.2010. Její jméno pochází z televizního seriálu Simpsonovi Společný dům budou obývat i drobnější asijští kopytníci, antilopy jelení, antilopy nilgau a jeleni timorští a menší uzavřené expozice i ptáci a savci tzv. indomalajské neboli orientální oblasti.
   Výčet všech novinek v této části zoo ještě není uzavřen. U venkovního výběhu nosorožců s jezerem a nedaleko základního kamene všech nových expozic se již těší na návštěvníky rodina gibonů lar. Rovněž je budou jistě zajímat noví sousedé, makakové lví. Ti se po třiceti letech v tropickém pavilonu Z přestěhují do vlastní rezidence se samostatným ostrovem. Při procházce ke zvířatům asijských stepí potkají návštěvníci v několika voliérách zajímavé asijské ptáky. Obyvatele nové stáje velbloudů spojuje jedna vlastnost - jejich příjezd do Plzně má příchuť návratu. Z chomutovského azylu se vrátili plzeňští velbloudi dvouhrbí. Do místní zoo se vrací rovněž druh, chovaný zde krátce v 80. letech 20. století. Jde o turkmenského divokého osla kulana. V rámci evropského záchranného programu jej chovají přibližně tři desítky evropských zoo. A dosud poslední obyvatelé tohoto pavilonu se do ČR vracejí po mnohaleté přestávce. Jsou to gazely perské, neboli džejrani. Tyto drobné antilopky přicestovaly z holandského Safariparku Beekse Bergen. Do roku 1983 chovala plzeňská zoo severoafrickou gazelu Cuvierovu a zaznamenala i odchovy. A úplný bonbónek ještě na závěr, poslední expozice při procházce novým areálem je určena pro pandy červené. Plzeňská zoo se stala pátým českým chovatelem, první pandou je devítiletý sameček, který přicestoval z vídeňské zoologické zahrady v Schönbrunnu. Pandu červenou chová na 96 evropských zoo. Evropský záchranný program pro ni vede rotterdamská zoo, panda je zapsána v Červené knize ohrožených druhů a je pro ni v zoo vytvořena Mezinárodní plemenná kniha (ISB). Světový prvoodchov se podařil ve Filadelfii v USA roku 1939.
   Docela jiný svět s dlouho očekávanou navýšenou nabídkou se již těší na Vaši návštěvu. Nové expozice jsou přístupné od 1. července 2010.

Rys

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI