Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

Michal dostal VHF vysílač

Po formálním ukončení satelitní telemetrie chřástalů polních pokračujeme v monitoringu vytýčených půdních bloků. Následně se tým "chřástalologů" soustředil na výzkum přítomnosti mláďat na vybrané lokalitě s tradičně vyšším počtem volajících samců...

Projekt satelitní telemetrie chřástala polního má i po svém formálním ukončení pokračování v monitoringu volajících samců na části území západní Šumavy, především CHKO a NP, déle také v jižní části Slavkovského lesa od Mariánských Lázní po cca Lázně Kynžvart. Monitoring a odchyty samců již není finančně podporován z grantových prostředků, část nákladů na výzkum nadále podporuje ZOO Plzeň. Metodicky proběhlo mapování ve dvou termínech v nočních hodinách, cca od 22 hod. do 4 hod ranní. V prvém termínu počátkem června bylo sečteno na Šumavě 30 volající samců, ze kterých bylo16 chyceno a označeno ornitologickými kroužky. Ve Slavkovském lese bylo zaznamenáno 5 samců, z toho 4 byli chyceni. Jeden samec byl odchycen již kroužkovaný z roku 2015 cca ve vzdálenosti 10 km od svého kroužkování v loňském roce. Druhý termín na přelomu června a července byl v době, kdy byly louky v podhůří již posekány a horské louky měly již dostatečně vysokou vegetaci pro úkryt chřástalů. Ve Slavkovském lese bylo slyšeno 15 samců, odchytit se podařilo 11 samců. Na Šumavě, kde je mapováno větší území bylo slyšeno 28 samců a odchyceno jich bylo 13. Celkem byla sezona 2016 s nižší populační četností volajících samců, Ve Slavkovském lese bylo sečteno ze dvou kontrol celkem 20 samců, což je reálný počet cca 15 samců a na Šumavě zaznamenaných celkem 58 samců, odpovídá reálně počtu cca 30 samců. Kroužkováno bylo nově celkem 44 ptáků. Letošní nižší početnost na Šumavě není příznivá, ale výsledky zatím možné objektivně vyhodnotit jako pokles populační četnosti a ornitologové věří, že příští hnízdní sezóna přinese znovu obsazení všech tokanišť chřástala polního na Šumavě i ve Slavkovském lese.

Po skončení monitoringu volajících samců chřástalů polních se tým „chřástalologů“ soustředil na výzkum přítomnosti mláďat na vybrané lokalitě s tradičně vyšším počtem volajících samců. Odchyt samic je velmi náročný a zatím je nad časové možnosti týmu, proto bylo cílem ornitologů odchytit a označit vysílačkou nevzletné mládě. K odchytu byla vybrána kulturní louka poblíž obce Srní na území NP Šumava. Lokalita nebyla vybrána náhodně, na loukách o rozloze cca 12 ha pravidelně tokají v průběhu jara 3 – 4 samci chřástala polního, byli zde také v průběhu let opakovaně odchyceni kroužkovaní ptáci. Navíc byli na těchto loukách označeni před několika lety dva samci satelitními vysílačkami. Biotopovou prefernci pro chřástali představuje také významná část louky, na které zemědělec dostává dotace za omezení hospodaření v rámci ochrany chřástala polního. Okrajový pás louky pokrývá ruderální bylinná vegetace se solitérními křovinami bezinky, ta zůstává nekosena celý rok.. V srpnu byly na této louce instalovány náběhové labyrinty, do kterých se po dvou dnech 6. Srpna povedlo chytit jedno nevzletné mládě cca 13 dní staré, které bylo označeno 1 g VHF vysílačkou. Mládě bylo po instalaci vysílačky několik hodin sledováno v místnosti, zda pro něj není miniaturní přístroj handicapem. Mládě po celou dobu neprojevovalo plachost, dokonce si od ornitologů bez váhání bralo potravu, kterou byla sarančata různých velikostí. Takové chování je u volně, skrytě žijícího ptáka velkým překvapením. Pták nejprve rychle kořist usmrtil zobnutím, prudkým trhnutím za přední část těla si ji upravil a pak rychle spolknul. Nenechával ani tvrdé, ostnité zadní nohy hmyzu. Po vypuštění zpět na lokalitu začalo jeho sledování přijímačem s anténou a zároveň byl uložen do blízkosti přjímač napojený na zavěšenou anténu a propojený se záznamníkem. Lokalizace byly prováděny 2x až 3x týdně, mládě se pohybovalo vždy v nejhustším porostu v prostoru cca do 200 m². Při sečení louky v souladu s managmentem 16. srpna se mládě pohybovalo mimo kosenou plochu a nijak pohybem na traktor sekající cca 20 m daleko nereagovalo. Sledování aktivity mláděte bylo prováděno v různých denních i večerních hodinách. Večer a po soumraku se pták zdržoval vždy v hustých porostech skupin pcháčů, kopřiv, nebo chrastice rákosovité. Při lokalizaci byl několikrát pták vyplašen, krátce vzlétl a opět se ukryl v porostu. Při lokalizacích za soumraku setrvával na místě a vzlétal až v těsném kontaktu na vzdálenost 2 – 3 m, při denním světle unikal hustým porostem velmi rychle a obratně pěšky. Přímé rušení mláděte bylo ale prováděno pouze sporadicky.

Michal

    

Rys

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI