Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

ÚVODNÍ STRANA - OCHRANA PŘÍRODY - VLASTNÍ PROJEKTY - DOMA ZA HUMNY - OCHRANA CHŘÁSTALA POLNÍHO V PLZEŇSKÉM KRAJI - PILOTNÍ ČÁST PROJEKTU SATELITNÍ TELEMETRIE CHŘÁSTALA POLNÍHO 2012

Pilotní část projektu Satelitní telemetrie chřástala polního 2012

logologologologo

Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007 - 2013, Evropská unie, Evropský fond pro regionální rozvoj, Investice do Vaší budoucnosti

Zahájení pilotní části projektu, terénní činnost, testovací období

Rychlý pokles početnosti většiny druhů ptáků zemědělské krajiny v České republice i celé západní a střední Evropě v posledních letech je vážným problémem přesahujícím hranice států, a proto se skupina českých a německých ornitologů rozhodla pro společný výzkumný projekt na ochranu jednoho z nejzajímavějších druhů otevřené kulturní krajiny – chřástala polního (Crex crex). Pro výzkum bylo zvoleno sledováním samců chřástala polního prostřednictvím družice, tzv. satelitní telemetrií. Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce CÍL 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013. Vedoucím partnerem projektu je Zoologická a botanická zahrada města Plzně, německým partnerem LBV Cham, vedlejším partnerem je Plzeňský kraj.


Proč právě chřástal polní?


Chřástal polní je zajímavým a chráněným původním druhem české přírody, kde obývá zejména rozsáhlé extenzivně obdělávané louky a podmáčené plochy, v současnosti převážně v příhraničních oblastech. Je také zároveň významným druhem EU, která na ochranu jeho hnízdišť nabízí pro zemědělce dotační program ptačí lokality na travních porostech – chřástal polní. Základním předpokladem pro účinnou ochranu každého druhu je podrobná znalost jeho biologie, proto se také výzkumem chřástala polního v České republice zabývá řada ornitologů, většinou členů České společnosti ornitologické, při které existuje také specializovaná skupina na ochranu chřástala polního. Do současné doby bylo možné informace o způsobu života chřástala polního vzhledem k jeho skrytému způsobu života získávat při odchytech samců v noci na nahrávku hlasu, z víceméně náhodných nálezů kroužkovaných ptáků, či klasické telemetrie s omezeným dosahem i životností zdroje vysílaček. Metoda satelitní telemetrie může proto posunout dále výzkum jejich života včetně migrace do afrických zimovišť a ukázat nové možnosti ochrany prostředí chřástala polního. Po dvou letech přípravy a schvalování byla v letošním roce realizována testovací fáze projektu, která měla za cíl vyzkoušet technologii satelitního sledování chřástalů polních, jejíž výjimečnost spočívá v použití vysílače dobíjeného fotovoltaickým článkem, navíc u druhu ptáka, který se většinu svého života zdržuje v husté vegetaci. Prioritou bylo také zajistit, aby vysílačka ptáka nijak neomezovala při pohybu a životě v hustém porostu. Česko–německý tým v květnu a červnu mapoval výskyt chřástala polního na území západní Šumavy, Českého lesa, části Slavkovského lesa a okresu Cham v Bavorsku, ale hlavním úkolem bylo instalovat 2 - 3 samcům satelitní vysílače, které pro tento projekt vyrobila firma Microvawe v USA. Ultralehké zařízení napájené fotovoltaickým panelem váží včetně teflonových úchytů 5 g a připevňuje se ptákům na záda v oblasti přechodu krční a hrudní páteře. Týmu se podařilo odchytit dva dostatečně těžké a vitální samce, kterým byly nasazeny vysílačky a kteří byli ihned puštěni zpět v místech odchytu.


Prvnímu byla nasazena vysílačka 16. 6. poblíž Poběžovic na Domažlicku a byl pojmenován Adam. Druhý sameček s vysílačkou byl vypuštěn v místě odchytu nedaleko Mariánských Lázní se jménem Bohumil 1. 7. 2012. Instalaci zařízení, jeho aktivaci a technické zázemí měl na starosti člen týmu, mezinárodně uznávaný expert na satelitní telemetrii ptáků RNDr. Lubomír Peške, který měl na starost i mediálně známou africkou odysseu černých čápů. Funkčnost a dobíjení solárního panelu u skrytě žijícího chřástala polního se ukázala jako velmi dobrá a oba samci byli sledováni způsobem vysílaných zpráv z družice NOAA prostřednictvím systému ARGOS. Současně ornitologové oba samce lokalizovali přímo na loukách v porostech nekosených luk a sledovali jejich pohyb pomocí rotační antény. Všichni napjatě sledovali, zda bude vysílačka vysílat dostatečný signál a zda ptákům nebude vysílač vadit. V takovém případě by byli ptáci znovu odchyceni a celý projekt ukončen. To se však nepotvrdilo a zejména Adam byl velmi aktivní často i ve dne i v prvních dnech července, kdy tok chřástalů již končí. Pak bohužel se náhle ztratil signál Bohumila ze Slavkovského lesa a v místě posledního vysílání se nepovedlo nalézt žádné stopy po důvodech náhlého konce vysílání. Adam se vytrvale zdržoval na rozsáhlých nepokosených loukách v CHKO Český les až do září 2012. Louky, kde strávil většinu jara a celé léto, jsou využívány právě v dotačním titulu pro chřástala polního a je možné je sekat až po 15. 8. Vzhledem k chování Adama na sledovaných loukách zde zřejmě byla přítomna i hnízdící samice. Adam svůj „domov“ opustil dopoledne 6. září a vydal se na dalekou cestu do afrických zimovišť. Sameček se rychle vydal jihovýchodní migrační cestou přes Rakousko a Turecko, přelétl Dardanely a po zastávce u Rudého moře v Egyptě pokračoval dále po východním africkém pobřeží až do Eritrei.


Pro ornitology byla velkým překvapením značná rychlost samečka, který musel denně uletět až 500 km bez velké zastávky. Díky datům získaných z družice měli ornitologové informace o rychlosti nočních přeletů, charakteru prostředí během odpočinku Adama i tělesné teplotě při migraci. Bohužel poslední satelitní kontakt s Adamem byl zaznamenán 18. 9., kdy se samec zdržoval v horské oblasti střední Eritree poblíž Rudého moře. Důvodem ztráty signálu mohla být závada na vysílači, solárním panelu, ale více pravděpodobnou variantou je chřástalova smrt. Na ptáky čeká při migraci spousta nebezpečí ze strany přirozených predátorů, klimatických podmínek, ale největší ztráty samozřejmě způsobuje člověk. Chřástali jsou spolu s dalšími druhy táhnoucích ptáků chytáni a loveni po celé trase do Afriky, nejvíce však v Egyptě a dalších zemích Afriky. Na západní migrační cestě je největší množství ptáků uloveno na Kypru, Maltě, ale také např. ve Španělsku. Ztráty chřástalů polních se během hnízdění, jejich cesty na zimoviště a zpět odhadují až na 90 %. Přestože samice hnízdí dvakrát a početnost mláďat bývá 6 - 8 v hnízdě, jen velmi málo ptáků se vrátí zpět na hnízdiště. Proto je velmi důležitá ochrana jejich hnízdišť, která je možná pouze ve spolupráci se zemědělci a dalšími subjekty působícími na krajinu. Přes zklamání ze ztráty obou ptáků projekt již ukázal v prvé fázi velkou věrnost samců svému teritoriu po celou dobu hnízdění, vysokou rychlost letu do zimovišť i jeho směr a zejména vhodnost použití fotovoltaické technologie k dobíjení vysílače.

V letech 2013 - 2014 chtějí ornitologové označit cca 10 samců chřástala polního na obou stranách hranice a věří, že na základě výsledků výzkumu získají nové argumenty k účinné ochraně hnízdišť chřástala polního na českém i německém území. Samozřejmě velkým přáním celého týmu pod vedením Ing. Jiřího Vlčka, je sledovat chřástaly polní přes signály z družice na jejich zimovištích v Africe a při návratu zpět. Držme tedy palce chřástalům polním a dalším ptákům, kteří na podzim od nás odlétají na dalekou cestu do zimovišť, ať se vrátí na jaře zpět a my můžeme znovu obdivovat jejich život a zkusme jim dle vlastních možností pomoci vedle nás přežít.

Ing. Jiří Vlček, vedoucí projektu
Odbor životního prostředí
Krajský úřad Plzeňského kraje

 

                                            

Chřástal Adam byl vypuštěn zpět na lokalitu, kde byl odchycen. Je nyní nutné lokalizovat jej a monitorovat jeho pohyb ... zaměřování se provádí přijímači ICOM R20 a speciálně vyrobenou rotační anténou. Pětigramová vysílačka,která byla Adamovi připevněna na záda, vysílá v cyklu 10 hodin po 48 hodinách klidu a z družice NOAA přicházejí zprávy do počítače členům monitorovacího týmu.

Ryba

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI