Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

ÚVODNÍ STRANA - OCHRANA PŘÍRODY - VLASTNÍ PROJEKTY - DOMA ZA HUMNY - OCHRANA CHŘÁSTALA POLNÍHO V PLZEŇSKÉM KRAJI - PLZEŇSKÝ KRAJ PODPOŘIL DOKONČENÍ PŘÍHRANIČNÍHO PROJEKTU

Plzeňský kraj podpořil dokončení příhraničního projektu

 

Žádost o finanční podporu při dokončení česko – německého výzkumného projektu Satelitní telemetrie chřástala polního
Společný projekt satelitní telemetrie chřástala polního byl realizován za finanční podpory Programu přeshraniční spolupráce CÍL 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013. Nositelem projektu byla Zoologická a botanická zahrada města Plzně a LBV Cham, vedlejším partnerem byl Plzeňský kraj. Projekt byl formálně ukončen dle podmínek dotačního titulu k 31.12 2014. Projekt se zabýval výzkumem biologie a praktickou ochranou zvláště chráněného ptačího druhu zemědělské krajiny, který je zároveň evropsky významným ptačím druhem. Projekt byl vyhodnocen společným týmem i řadou odborníků jako velmi úspěšný. Veškeré dosavadní výsledky projektu byly použity k účelům územní ochrany sledovaného druhu. Splněny byly také veškeré podmínky a závazky vyplývající z příslušného dotačního titulu. Během projektu bylo označeno 11 samců chřástala polního vysílačkami, jejichž signál je zachycován družicí na oběžné dráze Země, ze které přes placenou službu získává příjemce souřadnice o poloze vysílače, spolu s dalšími doprovodnými daty. S řádným ukončením projektu ale byla ukončena také možnost čerpat peníze z přidělené částky, která byla na tyto relace určena. V této době je aktivní jedna vysílačka umístěná na samci Ivanovi, který zimuje v Zambii a na získávání dalších unikátních dat a sledování jeho aktivity má nositel projektu pouze omezené prostředky. Při předpokladu pravidelného vysílání satelitu a návratu chřástala ze zimovišť jsou pro dokončení satelitní telemetrie v roce 2015 nutné následující finanční prostředky.

Rozpočet:

 
DRUH VÝDAJŮ
Předpokládané NÁKLADY (v Kč)
POZNÁMKY
1.*
Poplatek za provoz satelitního přijímače
10.000
Záleží na životnosti označeného chřástala
2.*
Cestovní náhrady při monitoringu realizačního týmu
25.000
 
3.*
Společné ubytování realizačního týmu
7.500
 
4.*
Sběr a zpracovávání dat ze systému Argos, technické zajištění zaměřování a sběru lokací
15.000
 
Celkové náklady
 
57.500
 

 1* Pravidelné smluvní měsíční platby za satelitní vysílání v roce 2015 společnosti ARGOS (Francie) únor – prosinec.
2* Předpokládané náklady na pozemní sledování po příletu cca květen – září.
3* Společné ubytování v NP a CHKO Šumava je realizováno v osadě Šukačka za smluvní ceny. V ostatních lokalitách je ubytování týmu řešeno ubytováním v hostinských pokojích jednotlivých Správ.
4* Náklady zahrnují cestovné nutné k lokalizaci vysílačky a její sledování rotační anténou a uloženým přijímačem se záznamníkem na lokalitě. Na základě známých údajů z biologie byl kalkulován návrat do širší oblasti odchytu – západní Šumava.
5 měsíců-20x výjezd = 100km x 20= 2000km=cca 7,-/1km
 
Zoologická a botanická zahrada bude spolufinancovat veškeré další náklady spojené se sledováním satelitního vysílače.
Veškeré platby, které kontinuálně za satelitní službu probíhají, jsou doložitelné na ekonomickém oddělení Zoologické a botanické zahrady města Plzně. V případě ukončení plateb z důvodu ztráty signálu budou poskytnuté finanční prostředky v nevyčerpané částce vráceny zpět. Veškeré údaje spojené s platbou za uvedenou činnost budou doloženy poskytovateli dotace.
Sledovaná území
Samotný monitoring chřástalů polních je realizován na území Plzeňského kraje, v Českém lese a na Šumavě, v Karlovarském kraji ve Slavkovském lese a v okrese
Cham v Bavorsku.
Jak se monitoring provádí
Pro chřástala polního jsou v ČR uplatňována aktivní ochranářská opatření nařízením vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Metodika k tomuto nařízení určuje způsob hospodaření na plochách travních porostů, kde je prokázán výskyt chřástala polního.
 
Monitoring a odchyty samců je prováděn v nočních hodinách v době cca od 22 hod. do 02 hod., kdy je nejvyšší aktivita tokajících samců. K vyhledávání samců a prověření vhodných míst je používán „playback“ tj. provokace nahrávkou volajícího samce. Samečci na provokaci aktivně reagují a při pokusu o atakování nahrávky jsou chřástali opatrně chytáni do nárazové sítě nebo podběráku. Po označení kroužky a zjištění základních biometrických údajů (váha, délka zobáku, křídla, ocasu a tarsu) jsou ptáci opět vypuštěni na místech odchytu. Pro instalaci satelitních vysílaček jsou vybráni velmi aktivní, patrně dominantní samci s nejvyšší hmotností.
Na lokalitách výskytu volajících samců je vždy zdokumentována struktura vegetace a proveden monitoring managementu v rámci sledovaných ploch (sleduje se kosení, pasení, změny porostu z důvodu zemědělské činnosti, či jiné antropogenní vlivy).

Dlouhodobé sledování stejných oblastí umožňuje podchytit změny ptačích populací, které mohou být způsobeny jejich vlastní populační dynamikou nebo i pozvolnými hlubšími změnami prostředí, které nebývají z roku na rok patrné. Tři roky trvající monitoring stejných ploch na Šumavě, v Slavkovském a Českém lese doplnil naši řadu dlouhodobých sledování o další výsledky. Byly nalezeny nové lokality s volajícími chřástaly, ale zdokumentovány také sezonní výkyvy početnosti na tradičních tokaništích.

Předpokládaný přínos pro ochranu přírody

Limitujícím faktorem pro populaci chřástalů polních je urbanizace, ale zejména negativní změny ve způsobu zemědělského hospodaření. V průběhu tří let trvání projektu bylo ve dvou jarních termínech celkem zdokumentováno volání 297 samců v celé české oblasti a 16 samců v bavorské části. Nejde o skutečný počet, neboť stejné lokality jsou navštíveny dvakrát v průběhu každé hnízdní sezóny. Tyto výsledky ukazují, že se mírně zvýšila početnost volajících samců chřástala polního na celém sledovaném území.

Jedinou úspěšnou cestou je systematická ochrana vhodných ploch pro chřástaly během hnízdní sezóny. Územní ochrana samozřejmě nevylučuje zemědělské hospodaření, jen je nutná jeho jistá modifikace. Hlavním negativním faktorem pro jejich výskyt je masový rozvoj monokulturních plodin na biopaliva, ale také častá intenzivní pastva v mokřinách a prameništích. Tam, kde se zemědělci přihlásí k příslušnému dotačnímu titulu (ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního) u MZe ČR, jsou stanovené podmínky doby a způsobu seče, které umožní ptákům úspěšná vyhnízdění. Mimo dotační plochy je minimálně žádoucí sekat malou pojezdovou rychlostí od středu luk a nechávat stát okrajové, či podmáčené pásy vegetace, nejlépe do konce srpna. Při vhodném rozložení nemusí jít o velkou výměru, a tím ani o velkou ztrátu biomasy, či části dotace. Časné sekání sice nezachrání započaté snůšky, ale reprodukčně cenní dospělí ptáci mají možnost přežít, přesunout se a případně zahnízdit podruhé.

Plzeňský kraj na základě žádosti poskytl účelovou dotaci č. 09372015 ve výši 25.000 Kč. Viz dokument PDF. 

Díky této účelové dotaci, podpoře zoologické a botanické zahrady a práci nadšených dobrovolníků mohl být projekt realizován v plném rozsahu.

Závěrečná zpráva
V roce 2015 byly realizovány všechny aktivity, pro které byla určena finanční podpora ve výši 25 000 Kč z prostředků účelové dotace Dotačního titulu č.1: Podpora projektů a činností – ochrana přírody a krajiny; č. žádosti 055E100011.
V návaznosti na projekt satelitní telemetrie sledovala a vyhodnocovala pracovní skupina samce chřástala polního označeného v roce 2014 satelitní vysílačkou v Českém lese u obce Žebráky. Po ukončení projektu bylo možné díky finanční podpoře KÚPK kontinuálně sledovat aktivity samce na zimovišti v Zambii a jeho postupnou migraci do Evropy, kde se na rozdíl od dosavadních znalostí biologie tohoto druhu neusadil v oblasti odchytu, ale zůstal v italské části Alp na pomezí s Rakouskem. Po vyhodnocení jeho přibližné pozice přes souřadnice družice NOAA bylo sledování prováděno rotační anténou samce Ivana na lokalitě v italských Alpách, kde byl úspěšně samec lokalizován a byla systematicky získána data o jeho biotopu, kde se zdržoval po celou hnízdní sezónu. Lokalizace se zúčastnil tým 4 lidí.
V průběhu hnízdní sezóny byly opět metodicky sledovány stabilní hnízdní lokality chřástalů polních na území CHKO Český les a Slavkovský les a Šumava, kde byla zjišťována populační četnost a dynamika v celém hnízdním období. Byl dokončen návrh pro půdní bloky agro-envi dotací a předán AOPK ČR k zapsání do ELPIS Mz ČR.

Placeny byly pravidelné smluvní měsíční platby za satelitní vysílání v roce 2015 společnosti ARGOS (Francie) únor – září za provoz 1 satelitního vysílače označeného samce Ivana, vysílací relace skončily v září zřejmě z důvodu úmrtí samce v počátku migrace na zimoviště. Veškeré platby jsou doložitelné na ekonomickém oddělení ZOO Plzeň. Vysílací placené relace probíhaly v tomto období kontinuálně 1x za 48 hodin po dobu 10 hodin. Získaná data ze satelitního sledování jsou zálohovaná a jsou také doložitelná u žadatele. Vedle relací byla placena za registraci také paušální částka společnosti Argos. V příloze je souhrnná mapa z těchto údajů.
Veškerá data byla zpracovávána expertem na SW a exportována pro zálohování v PDF, nebo JPG.
Výsledky satelitní telemetrie 2015
Průběh sledování samce Ivana
leden 2014 – zimoviště Zambie

Bez dálkových přesunů se začal Ivan zdržovat až v červenci v italských Alpách

Samec chřástala polního se satelitním vysílačem

Migrace samce chřástala polního dle satelitního sledování ARGOS – Google Earth Pro 2015

Sledování Ivana na lokalitě Costalta – okres San Pietro di Cadore, Itálie 17. 8. 2015

Na cestě ze zimoviště se zdržoval Ivan ještě počátkem května

 Zapsal: Ing. Jiří Vlček, vedoucí projektu

 

Zebra

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI