Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

ÚVODNÍ STRANA - OCHRANA PŘÍRODY - VLASTNÍ PROJEKTY - DOMA ZA HUMNY - OCHRANA CHŘÁSTALA POLNÍHO V PLZEŇSKÉM KRAJI - VÝZKUM A PRAKTICKÁ OCHRANA CHŘÁSTALA POLNÍHO V PLZEŇSKÉM KRAJI, JAK IN-SITU, TAK EX-SITU V ZOO A BZ MĚSTA PLZNĚ

Výzkum a praktická ochrana chřástala polního v Plzeňském kraji, jak in-situ, tak ex-situ v ZOO a BZ města Plzně

 

Proč chřástal polní?
Chřástal polní je středně velkým zástupcem čeledi chřástalovití (Rallidae) velikosti menší, štíhlé koroptve. V palearktické oblasti žije 15 druhů, v České republice hnízdí sedm druhů. Chřástal polní je přísně tažný druh, jeho zimoviště leží v rovníkové a jižní Africe a v Mediteránu. Areál jeho evropského rozšíření zasahuje ze západu od Irska a Velké Británie po oblast Bajkalského jezera na východě. Severní hranice areálu sahá po jižní Skandinávii a je omezena cca 60° severní šířky, kolísá však s rozšiřováním zemědělské půdy (především luk a pastvin) a s teplejším počasím v některých letech. Jižní hranice rozšíření probíhá jižní Francií, jižním Balkánem a západně od Kaspického moře do severovýchodního Kazachstánu.
V ČR je odhadován počet cca 1500 – 1700 volajících samců (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Srovnáním výsledků sčítání v ČR v letech 2005 a 2008 je zřejmé, že vzestup početnosti stále pokračuje (PYKAL 2009) s výkyvy v jednotlivých letech. V Plzeňském kraji je odhadována početnost na 90 – 100 volajících samců.
 
Velmi významným a úspěšným počinem ZOO a BZ Plzeň je odchov narozeného chřástala polního, jehož vejce bylo zachráněno z volné přírody (VLČEK, 2010). Zraněná samička, která byla nalezena v údolí Úterského potoka a převezena v papírové krabici do Záchranné stanice živočichů v Plzni, ještě před svým úhynem stačila snést vejce. Díky správné inkubaci pana Vlastimila Voráčka z Roupova v umělé líhni se po 20-ti denní inkubaci vylíhlo chřástalí kuře. Od 3. 8. 2009 bylo úspěšně chováváno v plzeňské zoologické a botanické zahradě. Z kuřete vyrostla samička, která dostala partnera, pocházejícího ze Stanice pro handicapovaná zvířata v Hluboké nad Vltavou. Letošní sezónu byl u tohoto páru pozorován tok, ale ke snůšce nedošlo. V současnosti je v zahradě chován jeden pár těchto ptáků a samice, na které byl testován batůžek s vysílačkou pro následující satelitní monitoring. Na tuto samičku již čeká sameček v ZOO Drážďany.
 
Účinná praktická ochrana druhu vyžaduje velmi dobrou znalost druhu, zejména vývoj jeho populační četnosti, hnízdní biologii, biotopovou preferenci, disturbanci na hnízdištích, migrační aktivity apod.
 
Co o chřástalech polních víme?
Původním hnízdním prostředím chřástala polního byly zejména nížinné i podhorské louky kolem řek a potoků. Dnes jsou to zejména sekundární travnaté porosty, často i s charakterem lučních monokultur. Za posledních několik desítek let je zřejmý posun výskytu stále do vyšších nadmořských výšek z důvodu likvidace hnízdišť v nižších polohách intenzivním zemědělským hospodařením.
Chřástal polní k nám přilétá ze zimovišť cca v polovině května, odlétá v září.
● Samci po příletu na hnízdiště velmi aktivně obhajují teritoria charakteristickým monotónním hlasem (krekskreks), kterým vystihuje i jeho latinský název (Crex crex). Během noci je volání téměř nepřetržité, ve dne se ozývají pouze občas.
● Slyšet samce můžeme v noci z vlhkých luk, lemů vodotečí, zarostlých pastvin, úhorů, ale někdy i jetelišť a polí s obilím.
● Ptáci netvoří trvalé páry, samice snáší 2x ročně cca 6 – 10 vajec.
● Při běžných klimatických podmínkách, se první snůšky líhnou kolem 15. června, líhnutí mláďat z druhého hnízdění probíhá většinou do poloviny srpna.
● Hnízdo je ukryté v husté vegetaci na zemi, inkubace vajec trvá průměrně 17 dní.
●  Samci přestávají volat kolem poloviny července, kdy také začínají pelichat a jsou asi 10 dnů neschopni letu.
Co o chřástalech polních ještě zcela nevíme?
 
● Kde se pohybují chřástali polní v době pelichání?
● Jaký podíl tokajících chřástalů polních v našich krajích je stálých a kolik je transmigrantů?
● Kolik chřástalích samic přibližně u nás hnízdí a jaká je úspěšnost hnízdění?
● Jsou na tokaništích vždy přítomné také samice a shodují se tokaniště s hnízdišti?
● Ozývají se na tokaništích také i samice a určíme je při náhodném odchytu?
● Vracejí se mláďata hnízdit do lokalit, kde se narodily?
● Proč dochází k výrazným výkyvům početnosti v některých letech na tradičních hnízdištích?
● Jsou ohrožena zimoviště chřástalů polních a v jakých biotopech naši chřástali zimují?
 
Co ohrožuje chřástaly polní?
 
● Kosení luk v době hnízdění chřástalů, vysoká pojezdová rychlost a široký záběr žacích strojů.
● Sečení porostů od okraje do středů.
● Hlukové a světelné znečištění okolí tokanišť.
● Likvidace mokřadů a souvisejících biotopů.
● Urbanizace krajiny.
● Zemědělské monokultury, především řepkové.
● Chemizace zemědělství.
● Intenzivní pastva dobytka.
● Nárůst populace toulavých koček v krajině.
● Zalesňování pastvin a zarůstání sukcesí.
● Špatně nastavená dotační politika v zemědělství.
 
Agroenviromentální opatření (AEO) – dotační titul na ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního
 
Je jedním z dotačních titulů jejichž cílem je udržení biodiverzity v krajině.Podmínky jejich realizace jsou stanoveny nařízením vlády č. 79/2007 Sb. ze dne 11. dubna 2007. K čerpání dotačního titulu se mohou zemědělci dobrovolně přihlásit uzavření smlouvy formou podání žádosti na příslušném úřadě, kterým je Zemědělská agentura – pozemkový úřad Mze.Pro informace je možné se obrátit také na odborná pracoviště ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, jednotlivé Správy CHKO, Správy NP, krajské úřady). 
Platba má formu příspěvku na hektar zemědělské půdy. Platby se každoročně opakují po dobu trvání závazku. Platby jsou stanoveny v EUR, dotace vyplácí Státní zemědělský a intervenční fond v českých korunách. Sazba dotace v Kč je  vypočtena pro každý rok a přepočítává se podle směnného kurzu.Sazba pro subjekty mimo I. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí je 183 EUR/ha. Sazba v I. zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí je 71 EUR/ha, neboť vyloučení např. hnojiv vychází z právních předpisů. Toto opatření je možné v konkrétních případech kompenzovat v podobě náhrad za ztížení zemědělského hospodaření dle § 58 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.Současné podmínky platí pro období 2007 - 2013. Subjekty, které v současnosti čerpají jiné dotační tituly, se mohou k (AEO)– dotačnímu titulu– „hnízdiště chřástala polního“ přihlásit až pro další období, ostatní se mohou přihlásit již nyní.
 
 
Kdo se může k titulu přihlásit?
O účast na opatření mohou zažádat soukromě hospodařící rolníci, firmy podnikající v zemědělské prvovýrobě, ale také i nepodnikatelé (obce, fyzické osoby, školy, aj.), jestliže mají v LPIS (tj. v registru půdních bloků MZe) evidovanou minimální výměru zemědělské půdy pro daný způsob obhospodařování  a podávají žádost o zařazení na minimální výměru 5ha. Registraci půdních bloků v LPIS zařizují Zemědělské agentury – Pozemkové úřady MZe.Žádat lze pouze tehdy, pokud byly na pozemcích žadatele předem vymezeny plochy pro dotační titul ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního.Tyto plochy jsou zakreslovány do LPIS na základě mapování a návrhu zejména České společnosti ornitologické.
 
Podmínky hospodaření
  1. Nebudou aplikována hnojiva.
  2. Travní porost bude sečen minimálně jednou ročně, první seč s odklizením hmoty bude prováděna nejdříve 15.8. a nejpozději 30.9. kalendářního roku.
  3. Seč bude prováděna od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
  4. Seč nebude prováděna více než dvěma žacími stroji najednou.
  5. Nebude prováděno mulčování, obnova, přísev, válení a smykování travních porostů bez povolení příslušného orgánu ochrany přírody.
  6. Na pozemku nebude prováděna pastva.
 
 

 

Jeřáb Královský

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI