Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

Asijská zahrada

japonská zahrada Šówa-enAsijská zahrada leží na území původní botanické zahrady na ploše asi 2 ha. Vznikala postupně od roku 2004 až do 2011. Jako první vznikla japonská zahrada Šówa-en, která byla vybudována po více než dvouletých přípravách. Hlavní zásluhu na vzniku zahrady má pan Eišin Harada, předseda Japonské zahradní asociace, umělec a filosof, který projekt vytvořil, v Japonsku ho pak v předběžné podobě sestavil a v Plzni pak spolu se svými zahradníky zrealizoval do současné podoby.

Šówa-en je pojata jako převážně kamenná zahrada. Rostliny jsou pouze doprovodným prvkem celé kompozice. Zahrada vytvořená u mohutného dubu není rozsahem velká, její výměra je asi 150 m2, je však plná nejrůznějších symbolů navozujících japonské tradice a filozofii i vazbu na Plzeň.
pěnišník hroznatý (Rhododendron racemosum)Hlavním motivem zahrady jsou tři velké kameny, vyjadřující tři podoby budhy Amidy, který chrání lidi od zla. Kamenný symbol tří budhů je zároveň vyjádřením míru a připomíná tzv. Atomový dóm v Hirošimě. Tato památka na výbuch atomové bomby je pozůstatkem unikátní stavby Průmyslového a obchodního paláce, budovy, kterou projektoval český architekt Jan Letzel a která jediná zůstala po výbuchu v Hirošimě stát.
Dalšími motivy zahrady jsou tři pěšiny – bílá, červená a modrá. Bílá pěšina je cestou vedoucí do ráje. Červená pěšina vyjadřuje utrpení současného života. Modrá pěšina je symbolem moře. Kameny kolem pěšin jsou připomínkou kopců kolem Plzně. Znázorněn je i přístav, který je symbolem setkávání lidí, a želva symbolizující dlouhý život.
Velmi významným prvkem zahrady je motiv jeřába letícího k atomovému dómu a zvěstujícího mír. Starý dub je symbolem ochránce města. V zahradě je umístěna i vzácná, více než tři sta let stará kamenná lucerna ozařující tento malý kousek světa. Z japonského obřadu vůní jsou použity kamenné tvary, mající vztah k Příběhu prince Genji napsanému před dvanácti sty lety.šácholan (Magnolia x soulangeana ´Alba´)

Od roku 2005 se postupně původní botanická zahrada mění krok za krokem v Asijskou zahradu a navazuje tak na zahradu Šowa-en. Její zatím poslední fáze byla dokončena v roce 2010 stavbou dvou jezírek na místě bývalého rozária. Ve výsadbách převažují pěnišníky (Rhododendron), cypřišky (Chamaecyparis), javory (Acer), zimostrázy (Buxus), tavolníky (Spiraea), hortenzie (Hydrangea) a bambusy. Podrost tvoří funkie (Hosta), čechravy (Astilbe) a bergénie (Bergenia), které svou pestrou paletou barev listů a květů oživí i stinná místa pod vysokými stromy. Výslunná místa kolem jezírek zdobí asijské kosatce (Iris), denivky (Hemerocallis), rdesna (Polygonum, Aconogonum), prvosenky (Primula),  rozchodníky (Sedum) a řada dalších.  Nechybí ani pro Japonsko posvátný strom pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata) či čínská živoucí fosílie jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), jehož podoba se za posledních 100 miliónů let prakticky nezměnila.

Ryba

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI