Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

Naučná stezka

suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum)medvědice lékařská (Arctostaphyllos uva-ursi)Naučná stezka „Vývoj přírody ve čtvrtohorách“ se nachází v palearktické oblasti v zadní části ZOO a BZ. Zahrnuje nejen botaniku a zoologii, ale také geologii, paleontologii a v neposlední řadě i vývoj člověka. Stezka začíná expozicí doby ledové, kde je vytvořen mohutný kamenitý val napodobující ledovcovou morénu, jaké zhruba před 1 miliónem nanesl severský pevninský ledovec až na území ČR. Tento val slouží zároveň jako přírodní zábrana pro zubra evropského, který žil původně na území střední a východní Evropy, ale vlivem lidské civilizace byl téměř vyhuben. V současné době se vyskytuje už jen na několika málo místech (např. v Polsku), kam byl z posledních kusů místně reintrodukován.

V bezprostřední blízkosti ledovce se vždy rozkládaly mrazové pustiny a tundry. Proto je i u nás vedle „morény“ toto na druhy chudé společenstvo. Jedná se o rašeliníště s jezírkem s typickou rašeliništní vegetací, kterou známe např. ze Šumavy. Na březích roste zábělník bahenní (Comarum palustre), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum)   či suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Většinu výše jmenovaných druhů doprovázejí nízké zakrslé keříky břízy trpasličí (Betula nana), vrby (Salix myrtilloides), rojovníku (Ledum palustre) a borovice (Pinus mugo ssp. mughus).

bukvice lékařská (Betonica officinalis)tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)Dalším biotopem je smilková louka, která se vyskytuje v podhorských, horských až subalpínských polohách jako náhradní vegetace po různých typech acidofilních lesů a vzácněji i klečových porostů. Ve společenstvu těchto luk roste celá řada ohrožených druhů rostlin, pro jejichž záchranu je potřeba pravidelné kosení nebo pastva. Naše louka je nově založena na podzim 2011 a dominantní smilku tuhou (Nardus stricta) dolňují zatím jen běžné druhy jako např. čertkus luční (Succisa pratensis), mochna nátržník (Potentilla erecta), bukvice lékařská (Betonica officinalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) či černohlávek obecný (Prunella vulgaris). Z chráněných druhů je zde např. prha arnika (Arnica montana).

Stezka dále pokračuje kolem výběhů pižmoně aljašského, medvěda hnědého a vlka evropského. Celá tato část naučné stezky se nachází v nádherném zvlněném terénu; jedná se o přirozenou doubravu s borovicemi na skalnatém výběžku. Je zde znázorněn vývoj lesa v době poledové a antropologická expozice vývoje člověka.

hrachor jarní (Lathyrus vernus)Expozici vývoje lesa v době poledové (10 000 let – současnost) znázorňuje brčál menší (Vinca minor)nástup dřevin v jednotlivých fázích holocénu. Expozice začíná rostlinným společenstvem reliktního acidofilního boru s jeho dominantními druhy borovicí lesní (Pinus sylvestris), borůvkou (Vaccinium myrtillus), brusinkou (Rhodococcus vitis-idaea), vřesem obecný (Calluna vulgaris), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa) či kručinkou německou (Genista germanica). Na acidofilní bor navazuje společenstvo acidofilní doubravy s typickými zástupci všech pater lesa. Stromové patro tvoří duby (Quercus robur), jilmy (Ulmus glabra) a javory (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), keřové patro lísky (Corylus avellana), kaliny (Viburnum lantana, V.opulus) a svídy (Cornus sanguinea) a bylinné patro kokoříky,jestřábníky, zvonky, ostřice, různé druhy kapradin. Nechybí zde ani jarní efeméry - česnek medvědí (Allium ursinum), aron plamatý (Arum maculatum), violka vonná (Viola odorata) a bledule jarní (Leucojum vernum).

expozice medonosných rostlinrekonstrukce neolitického sídlištěExpozice vývoje člověka je tvořena systémem naučných tabulí a neolitickou vesnicí z období mladší doby kamenné. Neolitické sídliště se skládá ze čtyř obydlí z vrbového proutí se střechami z rákosu, ohniště, keramické pece a sila na obilí. Vše postavili pracovníci antropologického oddělení Západočeského muzea v Plzni podle nalezeného neolitického sídla v Plzni – Křimicích.
Pod sídlištěm je několik včelích úlů a k nim přísluší ukázka medonosných rostlin.

Lemur kata

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI