abeliovník dvouřadý

Čeleď: olivovité (Oleaceae)

Tento opadavý keř pochází z Koreje. Dorůstá výšky 1-1,5 m. Jeho bílé květy voní po mandlích a objevují se na konci března. Popsán byl teprve v roce 1919. Patří mezi kriticky ohrožené druhy rostlin, dlouho byl považován za druh vyhynulý.

více informací

latnatec

Čeleď: řešetlákovité (Rhamnaceae)

Latnatec patří k nejkrásnějším, modře kvetoucím keřům. Poddruh repens je pro naše klima jeden z nejotužilejších. Jedná se o nižší keř, jehož nové větvičky se rozrůstají do stran. Za relativně krátkou dobu se dokáže rozrůst v hustý, stálezelené porost o šířce až 2m. Jeho domovem jsou suché oblasti západu USA.

více informací

dřín obecný

Čeleď: dřínovité (Cornaceae)

Opadavý keř vykvétá brzy na jaře ještě před vyrašením listů. Jeho plody (červené peckovice) obsahují významné množství vitamínu C, jsou jedlé a vedle přímé konzumace je lze použít i na výrobu zavařenin, sirupů, kompotů apod. Roste na světlých křovinatých stráních po celé Evropě. Jde o prastarou kulturní rostlinu s centrem rozšíření na Balkáně a v Malé Asii, v jiných oblastech možná kdysi dávno jen zdomácněla a zplaněla.

více informací

líska obecná

Čeleď: lískovité (Corylaceae)

Tento kultivar lísky obecné je velmi dekorativní především v zimě, kdy vyniknou jeho pokroucené větve.

více informací

líska turecká

Čeleď: lískovité (Corylaceae)

Líska turecká je původem z jihovýchodní Evropy, kde roste v horských lesích. V kultuře se objevuje asi od roku 1583. U nás byla poprvé vysazena patrně kolem roku 1865. Její plody jsou oříšky a jsou uloženy v hluboce dřípatém obalu, který je rozdělen do mnoha žláznatě chlupatých laloků a cípů. Její načervenalé dřevo se využívalo na dýhování nábytku a na přelomu 19. a 20. století se z jejich větví vyráběly hole anebo troubele k dýmkám.

více informací

šafrán, krokus

Čeleď: kosatcovité (Iridaceae)

Tato cibulovina patří mezi později kvetoucí krokusy. Původní druh je domovem v Itálii.

více informací

šafrán zlatý

Čeleď: kosatcovité (Iridaceae)

Šafrán zlatý pochází z Balkánu. Listy obvykle raší v době kvetení.

více informací

šáfrán, krokus

Čeleď: kosatcovité (Iridaceae)

více informací

chudina

Čeleď: brukvovité (Brassicaceae)

Drobná skalnička je endemitem pohoří Steens Mountain na jihovýchodě státu Oregon na západě USA. Kvete velmi brzy na jaře.

více informací

talovín zimní

Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

Tato hlíznatá rostlina pochází z jižní Evropy, kde roste ve vlhkých listnatých lesích až do výšky 1200 m. Patří mezi rostliny oblíbené mezi zahrádkáři, její květy se objevují velmi brzy na jaře a samtná rostlina mizí v polovině jara.

více informací

vřesovec pleťový

Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae)

Stálezelený zakrslý keřík pochází z Evropy z východních a středních oblastí Alp, kde vystupuje až do nadmořských výšek kolem 2500 m.n.m. Přirozený výskyt zasahuje i na území Čech a Moravy. V Plzeňském kraji se vyskytuje v CHKO Slavkovský les. Vřesovec pleťový patří k ohroženým druhům naší květeny.

více informací

sněženka Elwésova

Čeleď: liliovité (Liliaceae)

Tato cibulovina je domovem v jihovýchodní Evropě a Malé Asii. V ČR je často pěstována na zahrádkách. Je velmi podobná sněžence podsněžníku, ale větší (dosahuje výšky až okolo 30 cm) a s většími květy (v průměru až 4 cm), jejichž vnitřní korunní lístky mají u báze zelenou skvrnu. Latinské rodové jméno je odvozeno ze slov gala=mléko a anthos=květ a připomíná barvu květů.

více informací

sněženka podsněžník

Čeleď: amarylkovité (Amaryllidaceae)

Tato drobná, cibulnatá trvalka je rozšířena téměř po celé Evropě až západní Asii. Její přirozený výskyt je v lužních lesích. V ČR patří mezi chráněné druhy rostlin. Na mnohých našich lokalitách však není sněženka původní, populace často pocházejí ze starých kultur, odkud se za desetiletí a staletí dokáží šířit do okolní krajiny. Pro svůj jarní půvab je hojně pěstována v zahradách.

více informací

čemeřice nachová

Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

Tato vytrvalá rostlina patří mezi první posly jara. Je domovem v listnatých lesích a v okolí potoků ve východní Evropě. Její nící květy jsou purpurově nachové. Všechny čemeřice jsou jedovaté hlavně pro osoby nemocné se srdcem a pro děti.

více informací