Téměř každý člověk rozezná obojživelníky. Jsou to mimořádní živočichové, obratlovci kteří procházejí proměnou na jejímž začátku je vejce a na konci dospělý jedinec. Tento pozoruhodný proces hrál rozhodující roli v přechodu živočichů na souš a demonstruje vlastně evoluci zhuštěnou do několika málo týdnů, což podněcuje naši představivost.
Dnes jsou obojživelníci zastoupeni enormním množstvím variant a jejich výskyt je spojen s vodním prostředím i suchozemskými lokalitami, s výjimkou oceánů a zamrzlých polárních oblastí.

Obojživelníci jsou většině lidí natolik známí, že se stali součástí mýtů, legend a lidových příběhů v mnoha kulturách. Máme však ještě mnohem více důvodů zajímat se o ně a také o nové druhy, které jsou objevovány teprve dnes.
Jejich lokality jsou ničené takovou rychlostí, že mnoha druhům hrozí, že by mohly zmizet dřív než vůbec zjistíme jejich existenci.

Obojživelníci rapidně mizí, druhy, dokonce celé rody hynou nepočitatelně rychle. Třetina až polovina všech druhů obojživelníků je ohrožena vyhynutím, s více než 120 druhy, které vyhynuly poměrně nedávno. Ztráta životního prostředí a jeho znehodnocování jsou největšími hrozbami pro klesající populaci obojživelníků a vzrůstající rozšíření houbovité choroby, způsobené houbou Chytrid. Vědci se domnívají, že mnoho druhů vyhyne dříve než začneme jednat. V současnosti ale existuje jedna možnost, která může zachránit stovky až tisíce druhů, pokud budeme jednat okamžitě. Tou je rozmnožování obojživelníků v zajetí. Zoologické zahrady, akvária a botanické zahrady hrají v řešení klíčovou roli, mohou položit základy rozmnožování ex-situ a získat zkušenosti pro bezprostřední ochranu, která je potřebná dříve než zmizí stovka druhů.

Chov v zajetí, by se mohl dle mínění vědců, stát jednou z nejdůležitějších a nejvhodnějších cest ke zpomalení účinků této krize. Vybrané druhy, chované v ex-situ podmínkách (v péči člověka), se mohou množit a prosperovat do takové míry, že populace mohou být pak umístěny do přírodního prostředí.

Jednotná komunita zoologických zahrad a akvárií se chopila výzvy. Ale realizace kampaně stojí peníze a žádání o politickou podporu ve všech koutech světa. Čelem k této výzvě vytvořila skupina globální kampaň – 2008 Rok žáby. Současná kampaň EAZy Rok žáby 2007/8 byla vyvinuta k podpoře globálních i regionálních iniciativ na záchranu obojživelníků.

Alarmující statistika

50% z asi 6000 popsaných druhů obojživelníků je ohroženo vyhynutím. 33% je považováno za ohrožené a 23% jsou druhy, o nichž nemáme k dispozici dostatečné údaje, ale jsou pokládány za ohrožené.
122: minimální počet druhů obojživelníků, jež jsou pokládány za vyhynulé.
500: odhadovaný počet druhů obojživelníků, jejichž populaci již nelze rychle zvýšit natolik, aby se podařilo odvrátit vyhynutí, jedná se tedy o druhy, jež vyžadují záchranu chovem v lidské péči
10: počet (ne procento) druhů obojživelníků, o něž jsou připraveni dlouhodobě pečovat v severoamerických zoologických zahradách
10%: procento druhů obojživelníků ohrožených vyhynutím, o které jsou světové zoo připraveny se postarat
1: počet druhů obojživelníků, za který musí převzít zodpovědnost každá z členských zoo WAZA, má-li se zabránit jejich vyhynutí

Fakta o žábách

Obojživelníci nabízejí mnoho výhod:

- Obojživelníci hrají důležitou roli v ekosystému jako predátor i kořist, udržující citlivou rovnováhu přírody. Tam, kde mizí, jsou již doložené škodlivé efekty.
Obojživelníci jsou podstatnou součástí potravního řetězce. V 70. letech 20. století bylo zjištěno, že mlok (Plethodon cinereus), byl pravděpodobně nejhojnějším obratlovcem v lesích východních Spojených států, převyšující biomasu všech druhů ptáků a savců dohromady. Obojživelníci se živí hlavně hmyzem a hlavně bezobratlými. Odhaduje se, že jedna populace, což je asi 1000 žab (Acris crepitans), může zkonzumovat téměř 5 milionů bezobratlých za rok. Obojživelníci jsou evidentně nejvýznamnějšími predátory malých bezobratlých živočichů, zároveň sami představují kořist větších predátorů, a tak jsou v potravním řetězci nezastupitelní. V těch oblastech světa, kde počty obojživelníků poklesy, se zvýšilo množství bezobratlých, kteří ničí úrodu a přenášejí zoonózy

- Obojživelníci vykonávají kontrolu populací bezobratlých škůdců, což je důležité pro úspěch zemědělského úsilí všude na světě a pro snižování šíření nemocí (například malárie).

- Kůže obojživelníků produkuje substance, které zabíjí mikroby a viry, nabízí tedy naději pro využití v medicíně k přípravě léků na různé druhy nemocí, včetně HIV.

- Kůže obojživelníků je vysoce propustná, umožňující kontaminujícím látkám rychlý vstup do těla, což z nich dělá výjimečný indikátor kvality životního prostředí. Obojživelníci jsou zvláště citliví k znečišťujícím látkám v životním prostředí, což z nich dělá důležité strážce potenciálních lidských hrozeb.

- Žáby zastávaly mimořádné místo v lidské kultuře po mnoho staletí, byly vážené jako činitelé života a štěstí.

- Biologové odkazují na obojživelníky jako na "přírodní indikátory": protože jsou mezi prvními druhy ovlivňovanými zátěžovými faktory prostředí, to znamená, že když poklesnou jejich stavy, slouží to jako upozornění dalším druhům, včetně lidí.

Obojživelníci mnoha způsoby významně obohacují naše životy a náš svět. Jejich prostřednictvím získáváme léky zahrnující komponenty potřebné pro analgetika, antibiotika, stimulanty pro lidi postižené srdečními příhody a potřebné k léčení různých nemocí jako jsou deprese, mrtvice, různé záchvaty, rakovina a Alzheimerova choroba.
Australská rosnička (Litoria chloris) a její příbuzní nám poskytují komponenty potřebné k prevenci infekce HIV, která zapříčiňuje AIDS.

Tenká kůže obojživelníků jim pomáhá při dýchání a pití, ale je také vnímavá ke znečištění životního prostředí, zvláště zemědělstvím, průmyslem a farmaceutickými chemikáliemi. Například antracin je nejrozšířenějším herbicidem v USA a odhaduje se, že v 90. letech se ho používalo 30 - 46 milionů kilogramů ročně. Odborné vědecké studie ukázaly, že antracin může způsobovat širokou škálu rakovin a že také narušuje endokrinní systém, imituje ženský hormon estrogen a narušuje schopnost reprodukce a hormonální systémy u lidí i u zvířat. Laboratorní studie ukázaly, že antracin může chemicky sterilizovat pulce i ve vodě, která je ještě podle norem označována jako pitná.
Také další znečišťovatelé (např. DDT, PCB, dioxiny) mohou narušovat endokrinní systém a vyvolávat u obojživelníků podobné sterilizující účinky.

Problém

Po více než 360 milionech let, kdy obojživelníci na Zemi prospívali, by mohla jedna třetina až jedna polovina ze všech druhů obojživelníků v nejbližší budoucnosti zmizet .

Země směřuje k největšímu hromadnému vyhynutí od zmizení dinosaurů.
Na každý ohrožený ptačí nebo savčí druh jsou 2- 3 obojživelníci, které mají blízko k vyhynutí.

Příčina

Obojživelníci jsou hrozivě ovlivňováni ztrátou přirozeného prostředí, změnou klimatu, znečišťováním a pesticidy, zavlečenými druhy a přílišným sběrem pro jídlo a jako domácí mazlíčci. Ale nejnebezpečnější nepřítel je houbové onemocnění chytridomykóza, které je smrtelné pro stovky druhů obojživelníků a za posledních 50 let se pomalu šíří z Afriky přes celou planetu. Globální změna klimatu možná problému ještě přitížila .
- Hrozba chytridomykózy pro žáby byla objevená méně než před desetiletím a od té doby kvůli ní zcela zmizely tucty žabích druhů .
- Od 30.let minulého století, byly z Afriky do celého světa posílány tisíce žab drápatek (je pravděpodobné, že právě ony mohou být zdrojem houbové nákazy) pro těhotenské testy a laboratorní studie, čímž bylo onemocnění celosvětově rozšiřováno.
- Chytridomykóza je v přírodě dosud nezadržitelná a neléčitelná. V prostředích, kde prospívá, může houba zabít 80 procent všech obojživelníků v průběhu několika měsíců, což vede k rozsáhlým vyhynutím obojživelníků.
- Krize obojživelníků možná souvisí zároveň i se změnou klimatu.
- Vyšší teploty vysušují vlhké oblasti, kde se obojživelníkům nejvíce daří, a způsobují stres, který vede k větší náchylnosti k tomuto onemocnění.

Řešení

Celosvětové vědecké společenství má krizový plán nazvaný Akční plán na ochranu obojživelníků (Amphibian Conservation Action Plan = ACAP), včetně výzkumu, analýzy, a ochrany in situ (na původním místě). Pro ty druhy, které nemohou být zachráněné na původním místě, je plánem zachránit žáby prostřednictvím iniciativy Archa obojživelníků (Amphibian Ark). Plán Archa obojživelníků je jednoduchý, ale vyžaduje získání darů v celkovém úhrnu 50 milionů $ (US).
- Archa obojživelníků (Amphibian Ark =AArk) je program koordinovaný Světovým svazem ochrana přírody (IUCN), Skupinou specialistů pro záchranné chovy (Conservation Breeding Specialist Group), Skupinou specialistů IUCN pro obojživelníky (IUCN Amphibian Specialist Group, a Světovou asociací zoo a akvárií (World Association Zoos a Aquariums (WAZA), a podporovaný celosvětovou sítí zoologických zahrad a akvárií, který pomáhá držet ohrožené druhy obojživelníků nad vodou.
- AArk program zachrání ohrožené žáby a umístí je do "ochranné vazby" ve stovkách jedinců ex situ (mimo stanoviště) ve specializovaných zařízeních v zoologických zahradách, akváriích, a dalších partnerských institucích na celém světě pro úschovu a chov, zajištění dlouhodobého přežití obojživelníků, jejichž ochrana v přírodě není aktuálně možná.
- Je naděje, že tito zachránění obojživelníci budou vypuštěni zpět do přírody až původní hrozby budou zneutralizovány.

Kampaň EAZA

Kampaň EAZA „Rok žáby“ podporuje globální kampaň, ale přidaly se další cíle podporovat evropské ex situ aktivity a hodí se i do rámce předchozích ochranářských kampaní EAZA.
- Vytvářet obecné uvědomění a pochopení krize obojživelníků, která směřuje k jejich vyhynutí
- Získávat prostředky pro realizaci ex situ aspektů ACAP (akčního plánu ochrany obojživelníků)
- Zvýšit uvědomění a fondy na podporu a doplnění aktivit EAZA AARK
- Šířit postavení IUCN a společenství zoologických zahrad jako lídrů v celosvětové ochraně přírody