duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00
Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.
Najdete nás zde.
Zvířata
Kaloň egyptský
Letouny začala plzeňská zoo chovat roku 1998. Jedním z prvních byl kaloň egyptský. Po dva roky létalo celé hejno volně návštěvnickou chodbou Tropického pavilonu. Aby si návštěvníci udělali představu, koho uvnitř potkají, instalovali jsme cedulko „pozor, netopýři“. Na rozdíl od těchto savců však kaloni nemají echolokaci (tj. „radar“), jsou plodožraví a milují např. nektar. Vzhled jejich obličeje odráží německý a anglický název Flying Fox nebo Flughund (létající pes či liška). Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci. Nejprve byl objeven v pyramidách. Areál jeho rozšíření zahrnuje Afriku, Arábii…
Kapybara
Největší hlodavec světa se v Plzni poprvé objevil v roce 1997, stejně jako například tučňáci, mary, komodští varani či zubři. V historii chovu se opakovaně rozmnožil. V posledních letech žije ve výběhu americké pampy s lamami a nandu pampovými. K rozmnožování potřebují bazén. Kapybara je známá pod starým českým názvem plavoun, indiánské označení zní Pán trávy. Tvar jejího těla, zejména hlavy, je podobný hrochům, jejichž ekologickou niku v Americe obsadila.Kolekce hlodavců v Plzni je rozsáhlá a pestrá. Žijí zde různé veverky, plši, pískomilové, myši, krysy, nutrie, kururo, dikobrazi, osináci, tarbíci, noháči, gundi, svišti atp. …
Kiang východní
Mladý pár Miguel a Vivien dorazil z berlínského Tierparku v roce 2000. Nejprve osídlil jeden ze tří výběhů velbloudince a po jeho demolici přesídlili k zubrům. Nepodařilo se odchovat žádné mládě. Miguel byl kvůli agresivní povaze později oddělen, Vivien žije se zubry.
Kladivouš africký
Africký brodivý pták známý dlouhé roky i pod názvem kladivouš takatra. Proslul svými obrovskými hnízdy, která mají až 2 m v průměru. Jméno kladivouš získal podle typického tvaru své hlavy a je tak nazýván i v jiných jazycích.
Klokan rudokrký
První klokan žil v plzeňské zoo v polovině 60. let. Byl to klokan rudokrký. V roce 1977 se na pět let objevuje pod zavádějícím názvem „klokan stepní“ vzácný klokan uru. Od roku 1993 nechybějí klokani dodnes, to se znovu objevuje klokan rudokrký. Ve větším množství druhů a kusů jsou v plzeňské zoo klokani chováni posledních 20 let. Současná kolekce má úctyhodných 9 druhů ve třech velikostních stupních. Klokaní trpaslíky (klokánek krysí a králíkovitý), středně velké druhy (klokan rudokrký) i giganty jako klokan obrovský a rudý.Málo chovanými druhy je klokan bažinný a novoguinejský klokan uru; poprvé v ČR jsou od roku 2016 chováni i klokani velcí.V…
Klokan uru
Menší druh klokana z lesů Nové Guinee. V zoo chovaný velmi ojediněle, nyní pouze v 11 institucí v Evropě. V Plzeňské zoo se množí. Velkou kuriozitou je jeho chov již na přelomu 70./80. let 20. století, kdy zde byl pod poněkud zavádějícím českým jménem klokan stepní (v zoo v původním pavilonu šelem a později v africkém výběhu), a kdy se rovněž opakovaně množil.
Klokan velký
Tento druh klokana je v ČR chován úplně poprvé a sice od roku 2016. V plzeňské zoo nyní žije smíšená skupina klokanů rudých, obrovských, velkých a spolu s nimi ve velkém australském výběhu je i vzácně chovaný klokan bažinný.
Kobra královská
Hned tři druhy kober obývají expozici království jedu, otevřenou v roce 2015.Od přelomu května s červnem 2015 baví a vzdělává návštěvníky plzeňské zoo nová zajímavost. Opravou terárií z let 1963 a 1964 v Tropickém pavilonu vznikla poutavá hlavní expozice roku 2015 v plzeňské zoo. Přináší pohled na čtrnáct druhů jedovatých hadů čtyř kontinentů – Afriky, Austrálie, Asie a Ameriky, celkem asi ve třech desítkách jedinců. V plzeňské zoo se objevují ve větším po více než padesátileté přestávce, za Zdeňka Veselého byli chováni v expozici Akva Tera v 60. letech. Potom převládali spíše nejedovaté druhy, krajty, hroznýši či anakondy. U anakondy…
Kočka palawanská
Tento vzácně chovaný endemický poddruh kočky bengálské z Filipín je chován v zákulisí plzeňské zoo od roku 2014. Z pěti evropských zoo, kde se pomalu začínají šířit, jsou hned 3 v ČR.
Kočkodan Brazzův
Rok 1981 přinesl plzeňské zoo díky tehdejšímu osamostatnění i nové impulzy v podobě zahájení chovu mnoha druhů zvířat. Byl to například i tygr indický či navrátivší se medvěd hnědý, kde samec Pišta žije dodnes. Mezi jinými stojí za povšimnutí již 30 let od přivezení prvního makaka lvího a páru kočkodanů Brazzových. Kočkodani jsou od té doby chováni nepřetržitě, makakové s malou přestávkou na přelomu let 1993 a 1994. Zatímco makakové se odstěhovali z tropického pavilonu jako poslední středně velcí primáti až v roce 2010 do nových afrických a asijských expozic, kočkodani jsou od roku 1996 v Plzni průkopníky chovu opic mimo klece, na ostrovech se…
Komba Garnettova
Chovný pár těchto afrických nočních poloopic se tradičně dobře množí v pavilonu Tajemný svět africké noci. Je zde chována i drobnější komba senegalská. Zatímco první dělají společnost noháči jihoafričtí, druhá žije s osináky ze skupiny dikobrazů. Známé je anglické označení pro kombu – bushbaby.
Kondor královský
Tento druh je v Plzni chován od roku 2009 v souvislosti s novou voliérou kondorů.Voliéru nyní v létě obývají kromě kondorů královských také kondoři havranovití, krocanovití, pižmovky, čáje, čačalaky, aguti a ary vojenské.První 4 kondoři krocaní přijeli z Kuby v polovině 60. let (do ČSSR jich tehdy přijelo 12); pár z nich sestavený měl v roce 1988 jediné mládě, které bylo odchováno uměle. Kondor velký (andský) – Kendy alias Štípák, později předaný k sokolnickým ukázkám na hrad Rabí.
Kondor krocanní
Ve voliéře amerických ptáků žijí 3 druhy kondorů spolu s dalšími ptáky (pižmovky, ary vojenské). V 80. letech dosáhla plzeňská zoo u tohoto druhu unikátního umělého odchovu.
Korovec jedovatý
Jedovatá ještěrka žijící ve dvou poddruzích na hranicích Mexika a USA. Chována v několika českých zoo, úspěchy s odchovem má zoo v Jihlavě. Chov není problematický. Mezi jejich oblíbenou potravu patří vejce. Od roku 1964 do počátku 70.let chovala zoo Plzeň několik exemplářů obou druhů korovců. Korovec jedovatý se vrátil v roce 2004. Nejprve žil v sukulentním skleníku, nyní v pavilonu Sonorská poušť. Tam je později v roce 2016 doplnili i korovci mexičtí.
Korovec mexický
V roce 2019 zaznamenala plzeňská zoo, jako druhá v ČR, odchov osmi mláďat tohoto vzácného jedovatého ještěra.
