Zvířata

Hroznýš psohlavý

Hroznýš psohlavý

Plzeňská zoo chová 4 formy madagaskarských hroznýšů. Dvě naleznete v expozici madagaskarského pavilonu. Hroznýši psohlavému se také říká sanzinie. Na fotografiích je jeho západní poddruh "volontany", který chovají v Evropě zejména české a slovenské zoo (celkem 5). Plzeňská zoo chová i hroznýšovité hady Ameriky - hroznýšovce duhové  (Svět v podzemí) a psohlavce (Akva Tera).  

Chameleon jemenský

Chameleon jemenský

Nejčastěji chovaný druh chameleona v zoo. Naleznete jej v našem sukulentním skleníku. Zoo Plzeň chová i madagaskarské chameleony v expozici Akva Tera.  Barvoměna má význam v komunikaci mezi jednotlivci, vyjádření nálady a pocitů, reaguje i na okolní teplotu a vlhkost. V plzeňské zoo se poprvé tento druh objevil v roce 1992 a rozmnožil roku 2002, poté opakovaně. V zoo je častým chovancem, ke spatření je ve více než 150 evropských zoologických zahradách

Chřástal filipínský

Chřástal filipínský

V expozici Talarak v Tropickém pavilonu Z zastupuje tento zajímavý pták vedle holubů, zoborožců či pěvců avifaunu Filipín. Zoo Plzeň již dlouho dobu spolupracuje na monitoringu chřástala polního nejen v Západních Čechách.

Chvostan bělolící

Chvostan bělolící

Amazonský pavilon obývají kromě drápkatých opic a mirikin také chvostani bělolící. Tito novosvětští ploskonosí primáti se vyznačují tzv. pohlavní dvojtvárností (dimorfismem). Samec je výrazně černobíle zbarvený, samice je šedivá, nenápadná. Plzeňští chvostani obývají společnou expozici s pakami nížinnými, mirikinami a kosmany bělovousými. V roce 2020 odchovali premiérové mládě.

Ibis skalní

Ibis skalní

Dovozem devíti ibisů skalních v roce 2018 do rekonstruované voliéry začal poprvé chov těchto vzácných ptáků v plzeňské zoo. Žijí zde spolu s dalšími druhy ptáků Maroka a Palearktu, například holuby, poštolkami a supy bělohlavými. Další perlou mezi ibisy jsou v Plzni ibisi madagaskarští, kolekci tvoří i další druhy.Ibisi si zaslouží své kmotry. Podrobnosti naleznete v sekci Adopce.

Irbis horský

Irbis horský

První irbisové neboli sněžní levharti dorazili do Plzně z Tierparku v Berlíně na sklonku listopadu roku 2004. Jmenují se Makan (nyní Jihlava) a Nanschan a narodili se v květnu 2004. Poté, co sněžná levhartice Jamila odchovala v roce 2008 své premiérové potomky Ásama (nyní Karlsruhe v SRN) a Asuku (nyní Liberec) , čekali pracovníci zoo, kdy přidá dalšího irbisíka. Krásné samičky se dočkali dne 3. září 2010, jménem Binal (Kazachstán). Dosud poslední, samička Chandra, se narodila 18. dubna 2015 a v roce 2017 odjela do nové expozice v Zoo Lipsko. Irbise spatří návštěvníci ve skalních voliérách z vyhlídky na terase u statku Lüftnerka. …

Jak domácí

Jak domácí

Velký comeback hlásí jaci domácí. Po zhruba dvacetitelé přestávce se v roce 2020 vrátil druh sudokopytníka, jehož předchozí plzeňský chov trval od 50. let do přelomu tisíciletí, začal tedy již v doudlevecké zoo a byl jedním z prvních klasických turů v Plzni. Jedna samice dorazila 23. června z německého Cottbusu, dvě další o den později ze Zoo Brno (tříletá a dvouletá). Brněnské samice jsou jednobarevné, tmavé, o dost menší německá kolegyně je černobílá. Historicky v Plzni žili jaci například v expozici u dnešního Kiboka, kde dokonce vznikla fotografie publikovaná v Kapesním atlase savců. Poté ve stáji v západní části zoo…

Jelen timorský

Jelen timorský

Synonymem pro tento druh je název sambar ostrovní nebo hřivnatý. Zoo Plzeň jej chová jako první v ČR od roku 2001 a v roce 2002 odchovala prvního koloucha. Druhé mládě potom až v roce 2010, třetí v roce 2011. Od nastěhování do pavilonu nosorožců počet mláďat vzrostl. Nyní jej chová 9 evropských zoo. 

Jeřáb královský

Jeřáb královský

Nazývá se i jeřáb korunkatý. V plzeňské zoo byl chován již v 60. letech. V současné době se zde vícekrát vylíhla mláďata. Další chované druhy jeřábů:jeřáb Antigoninjeřáb bělošíjíjeřáb panenskýjeřáb kanadskýjeřáb mandžuský

Jeřáb panenský

Jeřáb panenský

Živí se semeny, v době hnízdění i hmyzem a drobnými obratlovci. Po 27-29 dnech se líhnou mláďata ze 2 vajec. Obývá stepi a travnaté biotopy. Z centrální Eurasie odlétá zimovat do Afriky a Indie. V plzeňské zoo je chován dohromady s dalšími druhy ptáků. V evropských zoo patří mezi oblíbené chovance, ke spatření je v téměř 200 chovech.

Ježura novoguinejská

Ježura novoguinejská

Tento poddruh ježury australské (Tachyglossus aculeatus lawesii) je v Plzni chován od roku 2012. Pro náročnost chovu žijí ježury trvale v zázemí zoo. První mládě přišlo na svět v roce 2016, ale nebylo odchováno o dospělosti. Mládě z roku 2018 je prvoodchovem ježury v historii českých a slovenských zoologických zahrad.

Kagu chocholatý

Kagu chocholatý

Kagu chocholatý je nelétavý endemit z Nové Kaledonie.Je zajímavý svou izolovaností a starobylostí. Vzhledem připomíná volavku, patří ale do řádu krátkokřídlí a nemá žádné blízké příbuzné, jen jihoamerické slunatce. Žije v párech, při hnízdění jim může pomáhat další jedinec (odrostlé mládě). Dosahuje hmotnosti kolem 1 kg. Živí se drobnými živočichy. Je to ohrožený druh, žije jich posledních několik stovek. Jejich populaci velmi ublížila vysazenázvířata jako kočky, krysy a psi, kteří je aktivně loví a vyrušují. V Evropě je chová pouze 6 zoo, koncem roku 2018 získala Zoo Plzeň 2 samce z Vogelparku Walsrode v Německu. Zároveň dorazili dva samci do pražské…

Kaloň egyptský

Kaloň egyptský

Letouny začala plzeňská zoo chovat roku 1998. Jedním z prvních byl kaloň egyptský. Po dva roky létalo celé hejno volně návštěvnickou chodbou Tropického pavilonu. Aby si návštěvníci udělali představu, koho uvnitř potkají, instalovali jsme cedulko „pozor, netopýři“. Na rozdíl od těchto savců však kaloni nemají echolokaci (tj. „radar“), jsou plodožraví a milují např. nektar. Vzhled jejich obličeje odráží německý a anglický název Flying Fox nebo Flughund (létající pes či liška). Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci. Nejprve byl objeven v pyramidách. Areál jeho rozšíření zahrnuje Afriku, Arábii…

Kapybara

Kapybara

Největší hlodavec světa se v Plzni poprvé objevil v roce 1997, stejně jako například tučňáci, mary, komodští varani či zubři. V historii chovu se opakovaně rozmnožil. V posledních letech žije ve výběhu americké pampy s lamami a nandu pampovými. K rozmnožování potřebují bazén. Kapybara je známá pod starým českým názvem plavoun, indiánské označení zní Pán trávy. Tvar jejího těla, zejména hlavy, je podobný hrochům, jejichž ekologickou niku v Americe obsadila.Kolekce hlodavců v Plzni je rozsáhlá a pestrá. Žijí zde různé veverky, plši, pískomilové, myši, krysy, nutrie, kururo, dikobrazi, osináci, tarbíci, noháči, gundi, svišti atp.  …

Kiang východní

Kiang východní

Mladý pár Miguel  a Vivien dorazil z berlínského Tierparku v roce 2000. Nejprve osídlil jeden ze tří výběhů velbloudince a po jeho demolici přesídlili k zubrům. Nepodařilo se odchovat žádné mládě. Miguel byl kvůli agresivní povaze později oddělen,  Vivien žije se zubry. 

První tuzemské mládě zoborožce celebeského je samec. Vylíhl se v budce 31.5. a opustil… číst dále
4. výročí expozice Království jedu – nový klenot mamba zelenáMamba zelená je jedovatý stromový… číst dále
Ze švýcarské Walter zoo Gossau přijela na jaře nová šimpanzice a tlupa má nyní… číst dále
Na konci roku 2018 byla dokončena stavební část projektu Strom jako ekosystém. Jedná se o realizaci… číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:170 Kč
děti, studenti, senioři:      120
rodiny (2+2):                      550

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:280 Kč
děti a studenti:190 Kč
rodiny (2+2):                      890 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Tripadvisor