Zvířata

Jelen timorský

Synonymem pro tento druh je název sambar ostrovní nebo hřivnatý. Zoo Plzeň jej chová jako první v ČR od roku 2001 a v roce 2002 odchovala prvního koloucha. Druhé mládě potom až v roce 2010, třetí v roce 2011. Od nastěhování do pavilonu nosorožců počet mláďat vzrostl. Nyní jej chová 9 evropských zoo.

Jeřáb královský

Nazývá se i jeřáb korunkatý. V plzeňské zoo byl chován již v 60. letech. V současné době se zde vícekrát vylíhla mláďata. Další chované druhy jeřábů:jeřáb Antigoninjeřáb bělošíjíjeřáb panenskýjeřáb kanadskýjeřáb mandžuský

Jeřáb panenský

Živí se semeny, v době hnízdění i hmyzem a drobnými obratlovci. Po 27-29 dnech se líhnou mláďata ze 2 vajec. Obývá stepi a travnaté biotopy. Z centrální Eurasie odlétá zimovat do Afriky a Indie. V plzeňské zoo je chován dohromady s dalšími druhy ptáků. V evropských zoo patří mezi oblíbené chovance, ke spatření je v téměř 200 chovech.

Ježura novoguinejská

Tento poddruh ježury australské (Tachyglossus aculeatus lawesii) je v Plzni chován od roku 2012. Pro náročnost chovu žijí ježury trvale v zázemí zoo. První mládě přišlo na svět v roce 2016, ale nebylo odchováno o dospělosti. Mládě z roku 2018 je prvoodchovem ježury v historii českých a slovenských zoologických zahrad.

Kagu chocholatý

Kagu chocholatý je nelétavý endemit z Nové Kaledonie.Je zajímavý svou izolovaností a starobylostí. Vzhledem připomíná volavku, patří ale do řádu krátkokřídlí a nemá žádné blízké příbuzné, jen jihoamerické slunatce. Žije v párech, při hnízdění jim může pomáhat další jedinec (odrostlé mládě). Dosahuje hmotnosti kolem 1 kg. Živí se drobnými živočichy. Je to ohrožený druh, žije jich posledních několik stovek. Jejich populaci velmi ublížila vysazenázvířata jako kočky, krysy a psi, kteří je aktivně loví a vyrušují. V Evropě je chová pouze 6 zoo, koncem roku 2018 získala Zoo Plzeň 2 samce z Vogelparku Walsrode v Německu. Zároveň dorazili dva samci do pražské…

Kaloň egyptský

Letouny začala plzeňská zoo chovat roku 1998. Jedním z prvních byl kaloň egyptský. Po dva roky létalo celé hejno volně návštěvnickou chodbou Tropického pavilonu. Aby si návštěvníci udělali představu, koho uvnitř potkají, instalovali jsme cedulko „pozor, netopýři“. Na rozdíl od těchto savců však kaloni nemají echolokaci (tj. „radar“), jsou plodožraví a milují např. nektar. Vzhled jejich obličeje odráží německý a anglický název Flying Fox nebo Flughund (létající pes či liška). Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci. Nejprve byl objeven v pyramidách. Areál jeho rozšíření zahrnuje Afriku, Arábii…

Kapybara

Největší hlodavec světa se v Plzni poprvé objevil v roce 1997, stejně jako například tučňáci, mary, komodští varani či zubři. V historii chovu se opakovaně rozmnožil. V posledních letech žije ve výběhu americké pampy s lamami a nandu pampovými. K rozmnožování potřebují bazén. Kapybara je známá pod starým českým názvem plavoun, indiánské označení zní Pán trávy. Tvar jejího těla, zejména hlavy, je podobný hrochům, jejichž ekologickou niku v Americe obsadila.Kolekce hlodavců v Plzni je rozsáhlá a pestrá. Žijí zde různé veverky, plši, pískomilové, myši, krysy, nutrie, kururo, dikobrazi, osináci, tarbíci, noháči, gundi, svišti atp. …

Kiang východní

Mladý pár Miguel a Vivien dorazil z berlínského Tierparku v roce 2000. Nejprve osídlil jeden ze tří výběhů velbloudince a po jeho demolici přesídlili k zubrům. Nepodařilo se odchovat žádné mládě. Miguel byl kvůli agresivní povaze později oddělen, Vivien žije se zubry.

Kladivouš africký

Africký brodivý pták známý dlouhé roky i pod názvem kladivouš takatra. Proslul svými obrovskými hnízdy, která mají až 2 m v průměru. Jméno kladivouš získal podle typického tvaru své hlavy a je tak nazýván i v jiných jazycích.

Klokan rudokrký

První klokan žil v plzeňské zoo v polovině 60. let. Byl to klokan rudokrký. V roce 1977 se na pět let objevuje pod zavádějícím názvem „klokan stepní“ vzácný klokan uru. Od roku 1993 nechybějí klokani dodnes, to se znovu objevuje klokan rudokrký. Ve větším množství druhů a kusů jsou v plzeňské zoo klokani chováni posledních 20 let. Současná kolekce má úctyhodných 9 druhů ve třech velikostních stupních. Klokaní trpaslíky (klokánek krysí a králíkovitý), středně velké druhy (klokan rudokrký) i giganty jako klokan obrovský a rudý.Málo chovanými druhy je klokan bažinný a novoguinejský klokan uru; poprvé v ČR jsou od roku 2016 chováni i klokani velcí.V…

Klokan uru

Menší druh klokana z lesů Nové Guinee. V zoo chovaný velmi ojediněle, nyní pouze v 11 institucí v Evropě. V Plzeňské zoo se množí. Velkou kuriozitou je jeho chov již na přelomu 70./80. let 20. století, kdy zde byl pod poněkud zavádějícím českým jménem klokan stepní (v zoo v původním pavilonu šelem a později v africkém výběhu), a kdy se rovněž opakovaně množil.

Klokan velký

Tento druh klokana je v ČR chován úplně poprvé a sice od roku 2016. V plzeňské zoo nyní žije smíšená skupina klokanů rudých, obrovských, velkých a spolu s nimi ve velkém australském výběhu je i vzácně chovaný klokan bažinný.

Kobra královská

Hned tři druhy kober obývají expozici království jedu, otevřenou v roce 2015.Od přelomu května s červnem 2015 baví a vzdělává návštěvníky plzeňské zoo nová zajímavost. Opravou terárií z let 1963 a 1964 v Tropickém pavilonu vznikla poutavá hlavní expozice roku 2015 v plzeňské zoo. Přináší pohled na čtrnáct druhů jedovatých hadů čtyř kontinentů – Afriky, Austrálie, Asie a Ameriky, celkem asi ve třech desítkách jedinců. V plzeňské zoo se objevují ve větším po více než padesátileté přestávce, za Zdeňka Veselého byli chováni v expozici Akva Tera v 60. letech. Potom převládali spíše nejedovaté druhy, krajty, hroznýši či anakondy. U anakondy…

Kočka palawanská

Tento vzácně chovaný endemický poddruh kočky bengálské z Filipín je chován v zákulisí plzeňské zoo od roku 2014. Z pěti evropských zoo, kde se pomalu začínají šířit, jsou hned 3 v ČR.

Kočkodan Brazzův

Rok 1981 přinesl plzeňské zoo díky tehdejšímu osamostatnění i nové impulzy v podobě zahájení chovu mnoha druhů zvířat. Byl to například i tygr indický či navrátivší se medvěd hnědý, kde samec Pišta žije dodnes. Mezi jinými stojí za povšimnutí již 30 let od přivezení prvního makaka lvího a páru kočkodanů Brazzových. Kočkodani jsou od té doby chováni nepřetržitě, makakové s malou přestávkou na přelomu let 1993 a 1994. Zatímco makakové se odstěhovali z tropického pavilonu jako poslední středně velcí primáti až v roce 2010 do nových afrických a asijských expozic, kočkodani jsou od roku 1996 v Plzni průkopníky chovu opic mimo klece, na ostrovech se…