Ochrana přírody v blízkosti areálu Zoo a BZ Plzeň.
Ochrana biotopů a vzácných druhů hmyzu
Péče o přírodu nekončí za branami areálu Zoo Plzeň. Stejnou pozornost věnuje i krajině ve svém bezprostředním okolí – konkrétně lukám, které sama spravuje. Právě způsob, jakým se o tyto pozemky stará, má přímý dopad na to, jestli v nich najdou útočiště hmyzí druhy vázané na specifická stanoviště.
Naše ochrana
Louky jižně od zoo, které jsou součástí tzv. Lochotínských luk, má ve správě přímo Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Nejde o okrasnou plochu, ale o aktivně obhospodařovaný biotop, který je součástí místního biocentra v rámci územního systému ekologické stability – tedy sítě ploch, které si krajina potřebuje uchovat, aby si udržela svou přirozenou rozmanitost. Botanické průzkumy tu opakovaně potvrdily desítky druhů rostlin, včetně vzácného koromáče olešníkového, který se v okolí Plzně jinde téměř nevyskytuje. Zoo se stará o pravidelné, ale šetrné kosení, při kterém se pokosená hmota odváží, aby se louka nezaživovala a nezarůstala expanzivními druhy. Klíčové přitom je, že se neseče najednou celá plocha: část porostu vždy zůstává nedotčená, což dává hmyzu čas a prostor dokončit vývoj, najít potravu i úkryt. Díky tomu se na lokalitě drží i přísně chráněný modrásek bahenní, jehož housenky se vyvíjejí výhradně na krvavci totenu – proto se část porostu s touto rostlinou nechává nepokosená až do konce léta. I okrajové plochy, strouhy a drobný rybníček zoo záměrně ponechává samovolnému vývoji ve prospěch další fauny.
Péče o lokalitu se ale neomezuje jen na sečení a odstraňování náletových dřevin. Významnou roli tu hraje i extenzivní pastva – na loukách se pasou ovce, které svým způsobem spásání přirozeně udržují a obnovují cenné přírodní biotopy. Vedle luk se v území nacházejí také vysychající tůně, které jsou klíčovým biotopem pro celou řadu druhů vázaných právě na dočasné, periodicky se plnící a vysychající vodní plochy. Dohromady tak lokalita nabízí mozaiku stanovišť – kosené louky, pastviny, tůně i ponechané okraje – z nichž každé podporuje jinou skupinu organismů.
Ochrana přírody přitom nemusí vždy znamenat cílené vysazování druhů nebo razantní úpravy krajiny. Často stačí méně zasahovat – nechat část louky nepokosenou o pár týdnů déle, ponechat strouhu nebo remízek samovolnému vývoji, nebo nechat pastvu dělat svou práci – a dát tak přírodě prostor, aby si poradila sama. Právě díky takovému citlivému managementu se na plzeňských loukách drží druhy, které by jinde v okolí města už domov nenašly.
Jak mohu pomoci?
Podobný princip může uplatnit prakticky kdokoliv. Zahrady, sady, parky i běžné trávníky totiž nejsou jen okrasnou plochou – jsou to potenciální stanoviště, na kterých závisí i motýli a další hmyz vázaný na konkrétní rostliny. Stačí nechat jeden neposečený pruh trávy nebo kout se starším porostem bez zásahu déle než obvykle, a housenky, kukly i dospělci dostanou čas dokončit svůj vývoj, aniž by je zastihla sekačka. Čím pestřejší a méně upravená zahrada, tím větší šance, že se v ní usadí druhy, které jinde v okolí už místo k životu nenajdou.
Ochranu přírody in situ můžete podpořit návštěvou Zoo Plzeň v rámci projektu Help Nature nebo přímým finančním darem na sbírkový účet.
Více informací o projektu zde.
