Zvířata

Ropušník velký

Ropušník velký

Tento bizarní leguánovitý ještěr připomíná zmenšeninu nějakého druhohorního dinosaura. Jeho trny na těle jsou z přeměněných šupin, ale růžky na hlavě jsou pravé – mají kostěný základ. Tento obranný systém z něj dělá nepoživatelné, pichlavé sousto. Když však tato strategie selže, má v záloze ještě „ jedno eso v rukávě“. Dokáže z očí vyvolat výtrysk své vlastní krve proti tlamě nebo očím protivníka, což útočníka překvapí a často i odradí. Ropušníci se v přírodě živí mravenci, tento druh však v zajetí dokáže přejít na náhradní potravu. Dobře přijímá malé cvrčky, i když i mravenci občas pro zpestření přikrmujeme.

Sklípkan největší

Sklípkan největší

V rozpětí nohou může mít až 30 cm a v těle může měřit až 12 cm. Je považován za největšího i za nejtěžšího pavouka na světě. Jed nemá příliš účinný pro teplokrevné živočichy vážící více než 0,5 kg. Brání se vyčesáváním žahavých chloupků ze zadečku. Obývá původní tropický porost Surinamu, Guyany, severní Brazílie a jižní Venezuely.

Užovka čínská

Užovka čínská

Krásně zbarvený vetší druh nejedovaté užovky. Jejími stanovišti jsou skalnaté vápencové oblasti se zalesněnými svahy, loukami a bambusovými houštinami. Často se zdržuje v jeskyních. Živí se netopýry, hlodavci, ptáky, ještěrkami a žábami. Udává se, že v roce 1950, byla populace tohoto druhu asi 600.000 jedinců. Z terénních výzkumů z období 1995-2004 se zjistilo, že počet se snížil na 350.000 jedinců. Odhaduje se, že populace utrpěla další pokles počtu o více než 30% během posledních deseti let. Je podezření, že největší podíl na tomto úbytku má dlouhodobý odchyt pro obchod.

Užovka růžkatá

Užovka růžkatá

Jedná se o stromový denní druh hada. Pobývá převážně v korunách stromů. Dokáže plachtit, když při skoku z větve na větev zploští tělo a překonává tak kratší vzdálenosti. Jeho zelená, nebo lehce namodralá barva mu dopřává dobré krytí. Typický je pro něj výrůstek na nose. Má zadní jedové zuby. Jeho jed není ještě řádně prozkoumán, ale předpokládá se, že pro člověka by neměl mít vážnější důsledky. Jedinci chovaní v zoo jsou v expozici Království jedu.

Varan černý

Varan černý

Zbarvení má antracitově černé. Proto se pro něj někdy také používá název varan antracitový. Byl to první druh stromového varana odchovaný v Akva Tera. Historicky první mládě se narodilo 1. ledna 2006. Varánci se postupně vylíhli čtyři ze čtyř vajec po 176-178 dnech inkubace při teplotě 28 °C v inkubátoru. Do roku 2015 jsme odchovali celkem 25 mláďat. Jeho biotopem je deštný les, mangrovové porosty na souostroví Aru, jihozápadně od Nové Guineje.

Varan modrý

Varan modrý

Je endemitem ostrova Batanta. Je to velice krásný ještěr s převládajícím až tyrkysově modrým zabarvením. Ostrov, na kterém žije, má rozlohu pouhých 450 km2. I na tomto malém ostrově dochází k destrukci pralesních porostů a tak se, již tak malý, životní prostor tohoto varana stále zmenšuje. Pokud je nám známo, tak se naše zoo může pyšnit prvním evropským odchovem. A ten se podařil právě v Akva Tera v roce 1.listopadu 2006. Do roku 2015 jsme odchovali celkem 32 mláďat.Novoguinejští „stromoví varani“ Jedná se o menší druhy varanů, žijící v deštných pralesích, palmových porostech a mangrovech Nové Guineje a blízkých ostrovů. Jsou to ještěři s denní…

Zlatohlávek Mecynorrhina torquata

Zlatohlávek Mecynorrhina torquata

Jedním ze zástupců brouků chovaných v Akva Tera je tento druh zlatohlávka. Patří k největším zlatohlávkům světa. Samci dorůstají v délce těla 55-80 mm, samice jsou menší, asi 50-60 mm. U samců je znakem sexuálního dimorfismu nepřehlédnutelný roh.Brouci mají dokonavou proměnu. To znamená, že jejich vývoj probíhá od vajíčka, přes stadium larvy a kukly, ze které se vylíhne dospělý brouk – imago. U tohoto zlatohlávka se líhne po asi třech týdnech z vajíčka larva. Larvy se živí listovou hrabankou a trouchem. Zpočátku jsou larvy kanibalistické. Stádium larvy trvá cca 8-9 měsíců. Stádium kukly pak cca 2-3 měsíce. Délka života dospělého brouka je 3-4 měsíce. V přírodě…

Zobec obecný

Zobec obecný

Zobec obecný vyhledává potravu pomoci protažených čelistí ve škvírách mezi kameny a korály. Dospělé ryby žijí v párech, mají své teritorium, které si obhajují. V akváriu jej chováme nejen pro jeho efektní barvu a stavbu těla, ale i proto, že jako jeden z mála druhů ryb požírá a tím likviduje skelnou sasanku, která je v akváriu nežádoucí.

Želva paprsčitá

Želva paprsčitá

První želvy se na zemi objevily už v období triasu, někdy před 220 miliony lety. To z nich dělá jednu z nejstarších dosud žijících skupin plazů. Želvy se odlišují od ostatních plazů především tím, že je jejich tělo obvykle chráněno krunýřem, který se dělí na hřbetní (karapax) a břišní (plastron). Vyvinul se z jejich žeber. Krunýř je tvořen z kostěného základu, který je pokryt štítky z keratinu (rohoviny). Některé druhy mají krunýř krytý jen silnou kůží. Želvy dělíme na tři základní skupiny: mořské, vodní a suchozemské želvy.Stálo by za zamyšlení, proč laická veřejnost „západního světa“ dokáže želvy, zvláště suchozemské na rozdíl od většiny ostatních plazů,…

Želva Spenglerova

Želva Spenglerova

Dorůstá délky 13 až 15 cm. Krk má štíhlý a dlouhý se dvěma silnějšími žlutými proužky, které se táhnou až k velkým, jakoby vypouleným očím. Horní hákovitá čelist připomíná zobák dravce. Karapax je protáhlý, plochý a vzadu ozubený. Na jeho vrchu se nachází tři výrazné kýly. Je želvou suchozemskou, vodu má ale ráda, vlhko je pro ni nezbytně důležité. Hnědá barva karapaxu ji dobře kamufluje ve spadaném, suchém listí. Je to dravec aktivní přes den, její rychlé pobíhání pomáhá při slídění za potravou. Živí se různým hmyzem, hlemýždi, žížalami a drobnými obratlovci.

4. výročí expozice Království jedu – nový klenot mamba zelenáMamba zelená je jedovatý stromový zelený…číst dále
Ze švýcarské Walter zoo Gossau přijela na jaře nová šimpanzice a tlupa má nyní 5 členů. Pochází…číst dále
Na konci roku 2018 byla dokončena stavební část projektu Strom jako ekosystém. Jedná se o realizaci…číst dále
Na statku Lüftnerka bylo otevřeno nové dětské hřištěNa půdě horní budovy z roku 1829 vzniklo zbrusu…číst dále
Občerstvení Giftshop Webkamery Přírůstky Veřejná krmení Sponzoring a adopce
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–březen: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:150 Kč
děti, studenti, senioři:      110
rodiny (2+2):                      490

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Zoo
Akva-Tera