Africký pavilon

Pod střechou je možné zvenčí pozorovat vnitřní stáje kopytníků žijících na savanách, nyaly nížinné (Tragelaphus angasi) buvolce běločelé (Damaliscus pygargus phillipsi). V zimě pak i některé druhy  zde zimujících ptáků. Uvnitř jsou ubikace pro žirafy Rothschildovy i menší zvířata. V expozicích afrických kopjí, ty představují obrovské zaoblené balvany a skalní stěny, je možné se setkat s želvou pardálí (Stigmochelys p. pardalis), damanem kapským (Procavia c. capensis), damanem skalním (Heterohyrax brucei) či veverkami kapskými (Xerus inauris). V sousedství žijí želvy skalní (Malacochersus tornieri). Ty mají výbornou vychytávku na svém těle. Mají zploštělý krunýř, ale při nadechnutí, zatažení hlavy a nohou si dokáží svůj objem zvětšit. Želvy toho využívají hlavně při odpočinku, kdy si zalézají do skalních rozsedlin a nejrůznějších škvír. Jsou -li v ohrožení, nadechnou se a ze skrýše je nikdo nevytáhne. Afriku zde dokreslují hmyzí zástupci, například zlatohlávci nebo zákeřnice.

Novinkou roku 2018 je speciálně vyrobená expozice pro podzemní hlodavce, rypoše lysé (Heterocephalus glaber) a bělozubky nejmenší (Suncus etruscus). Rypoš lysý je jeden ze dvou druhů savců, kteří žijí eusociálně. Mají složitou sociální strukturu, ve které pouze jedna samice (královna) a jeden až tři samci plodí potomstvo, zatímco ostatní členové kolonie jsou dělníci. Stejně jako některá včelstva, dělníci jsou rozděleni do různých kast namísto skupin. Někteří primárně hloubí tunely, zvětšujíce tak síť již hotových tunelů, někteří (vojáci) chrání skupinu před vnějšími predátory. Systém tunelů vytvořených rypoši může souhrnně dosahovat 3–5 km. Ač se některým návštěvníkům může zdát, že se rypoši v systému chodeb trápí, není tomu tak. Chodbičky jsou záměrně nakloněné, aby zvířata musela vyvíjet dostatečnou aktivitu, neboť zde nemusí hloubit tunely. Snadno by pak mohla ztloustnout a jejich svalstvo zakrnět. Bělozubka nejmenší je savec z čeledi rejskovitých. Jde o nejmenšího známého savce podle hmotnosti. Musí pravidelně v krátkých intervalech přijímat potravu, jinak by zahynula. To je i důvod, proč nikdy neusíná zimním spánkem.

Venkovní botanické expozice doplňují představu o tom, jak se rostliny dokáží přizpůsobit extrémním podmínkám v přírodě. Například jednoleté rostliny  se snaží co nejrychleji vykvést v období s dostatkem vláhy. V podobě semen dokáží přežít i delší období sucha. To drobné šupinkovité listy vřesu ztrácejí zanedbatelné množství vody výparem. Zato cibuloviny a hlízdnaté rostliny hromadí vodu v podzemních orgánech. Suchomilné kapradiny zkroutí listy, a tím zmenší jejich povrch a sníží výpar. Navíc mají na spodní straně listů šupiny, které je chrání před úpalem. Ty se po zkroucení listů objeví na vrchní straně. Nejznámější jsou snad sukulenty. Ty hromadí vodu v dužnatých pletivech, odkud ji čerpají v suchém období.

4. výročí expozice Království jedu – nový klenot mamba zelenáMamba zelená je jedovatý stromový zelený…číst dále
Ze švýcarské Walter zoo Gossau přijela na jaře nová šimpanzice a tlupa má nyní 5 členů. Pochází…číst dále
Na jaře 2019 se narodil zubr evropský, velbloud dvouhrbý, dvě zebry Chapmanovy nebo ovce aljašská. Přijel…číst dále
Na konci roku 2018 byla dokončena stavební část projektu Strom jako ekosystém. Jedná se o realizaci…číst dále
Občerstvení Giftshop Webkamery Přírůstky Veřejná krmení Sponzoring a adopce
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:150 Kč
děti, studenti, senioři:      110
rodiny (2+2):                      490

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Zoo
Akva-Tera