Africký pavilon

Pod střechou je možné zvenčí pozorovat vnitřní stáje kopytníků žijících na savanách, nyaly nížinné (Tragelaphus angasi) buvolce běločelé (Damaliscus pygargus phillipsi). V zimě pak i některé druhy  zde zimujících ptáků. Uvnitř jsou ubikace pro žirafy Rothschildovy i menší zvířata. V expozicích afrických kopjí, ty představují obrovské zaoblené balvany a skalní stěny, je možné se setkat s želvou pardálí (Stigmochelys p. pardalis), damanem kapským (Procavia c. capensis), damanem skalním (Heterohyrax brucei) či veverkami kapskými (Xerus inauris). V sousedství žijí želvy skalní (Malacochersus tornieri). Ty mají výbornou vychytávku na svém těle. Mají zploštělý krunýř, ale při nadechnutí, zatažení hlavy a nohou si dokáží svůj objem zvětšit. Želvy toho využívají hlavně při odpočinku, kdy si zalézají do skalních rozsedlin a nejrůznějších škvír. Jsou -li v ohrožení, nadechnou se a ze skrýše je nikdo nevytáhne. Afriku zde dokreslují hmyzí zástupci, například zlatohlávci nebo zákeřnice.

Novinkou roku 2018 je speciálně vyrobená expozice pro podzemní hlodavce, rypoše lysé (Heterocephalus glaber) a bělozubky nejmenší (Suncus etruscus). Rypoš lysý je jeden ze dvou druhů savců, kteří žijí eusociálně. Mají složitou sociální strukturu, ve které pouze jedna samice (královna) a jeden až tři samci plodí potomstvo, zatímco ostatní členové kolonie jsou dělníci. Stejně jako některá včelstva, dělníci jsou rozděleni do různých kast namísto skupin. Někteří primárně hloubí tunely, zvětšujíce tak síť již hotových tunelů, někteří (vojáci) chrání skupinu před vnějšími predátory. Systém tunelů vytvořených rypoši může souhrnně dosahovat 3–5 km. Ač se některým návštěvníkům může zdát, že se rypoši v systému chodeb trápí, není tomu tak. Chodbičky jsou záměrně nakloněné, aby zvířata musela vyvíjet dostatečnou aktivitu, neboť zde nemusí hloubit tunely. Snadno by pak mohla ztloustnout a jejich svalstvo zakrnět. Bělozubka nejmenší je savec z čeledi rejskovitých. Jde o nejmenšího známého savce podle hmotnosti. Musí pravidelně v krátkých intervalech přijímat potravu, jinak by zahynula. To je i důvod, proč nikdy neusíná zimním spánkem.

Venkovní botanické expozice doplňují představu o tom, jak se rostliny dokáží přizpůsobit extrémním podmínkám v přírodě. Například jednoleté rostliny  se snaží co nejrychleji vykvést v období s dostatkem vláhy. V podobě semen dokáží přežít i delší období sucha. To drobné šupinkovité listy vřesu ztrácejí zanedbatelné množství vody výparem. Zato cibuloviny a hlízdnaté rostliny hromadí vodu v podzemních orgánech. Suchomilné kapradiny zkroutí listy, a tím zmenší jejich povrch a sníží výpar. Navíc mají na spodní straně listů šupiny, které je chrání před úpalem. Ty se po zkroucení listů objeví na vrchní straně. Nejznámější jsou snad sukulenty. Ty hromadí vodu v dužnatých pletivech, odkud ji čerpají v suchém období.

Prvním přírůstkem roku 2020 je v plzeňské zoo mládě šimpanze učenlivého. Malá samice přišla na svět…číst dále
Podruhé v historii máme mládě gibona bělolícího. Přijďte se na něj na podzim podívat! Druhé mládě…číst dále
Od 1.11. platí zimní režim, zejména se promítne do otevírací doby zoo. Pokladny budou vpouštět návštěvníky…číst dále
Na Palackého třídě číslo 5 na Vás čekají od roku 1962 zástupci bezobratlých a studenokrevných obratlovců…číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:100 Kč
děti, studenti, senioři:      70
rodiny (2+2):                      310

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:280 Kč
děti a studenti:190 Kč
rodiny (2+2):                      890 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Tripadvisor