Indické pláně

Takto je v Zoo a BZ nazvaná společná expozice pro nosorožce indické (Rhinoceros unicornis). Nosorožec indický se přirozeně vyskytuje v Nepálu a v severovýchodní Indii, kde obývá travnatá místa a pláně s mokřady. Drží se často v těsné blízkosti vody. V současnosti je plzeňská zoo jedinou zoo v ČR, která tato zvířata chová. Na venkovním výběhu se večer obvykle střídá se skupinou asijských antilop jeleních (Antilope cervicapra). Na předvýbězích přilehlých pavilonů je možné také zahlédnout vzácné, ostrovní jeleny timorské (Rusa t. timorensis). V přírodě primárně aktivují spíše v noci, kvůli predátorům. Nebezpečí jim hrozí od krokodýlů a varanů komodských. 

Rychlé snížení početnosti nosorožců indických způsobilo především nelegální pytláctví, ale i legální lov pro jeho rohy. Prášek z rohu nosorožce je totiž součástí některých lidových léčiv a afrodisiak. Nejčastěji se u pytláků stává, že lovec který nosorožce ulovil, uřeže jen jeho roh a zbytek mrtvého těla nechá rozložit. Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a afrodisiak, například v tradiční čínské medicíně, v jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk. Obecně je dnes "nutnost lovu nosorožců" celosvětově odmítána jako přežitek a barbarství, bohužel moc peněz a tradice jsou stále v přesile. Rohovina na černém trhu je stále populárnější a její cena stoupá. Momentálně je více ceněná než zlato. Nepochybně za to mohou podvodná tvrzení, že může léčit i rakovinu.
 
Hadí bistro 

Nový náboj dostala expozice Poklady ostrovů v pavilonu nosorožců indických. Novinkou pro rok 2020 jsou potravní specialisté z hadí říše. Proto výstavu charakterizuje výstižný název Hadí bistro. Návštěvník možná na první pocit očekává nějaké kulinářské speciality k ochutnání. Záhy zjišťuje, že speciality k jídlu tu nečekají na něj, ale na hady specialisty v expozici.

Potravní specialisté mezi hady
Hadí strava i způsob přijímaní potravy se odvíjí od uspořádání kostí na lebce a extrémně pružných vazeb mezi čelistmi. Horní čelist s pevnou částí lebky nesrůstá, což umožňuje pohyb horní čelisti do stran i shora dolů. Pravá a levá strana spodní čelisti je vpředu spojena pružným vazem zajišťujícím jejich oddálení; podobně volně je čelist na lebku napojena i v zadní části, v místě, kde mají vyšší obratlovci fixní čelistní kloub.Hadi potravu nekoušou. Je-li sousto příliš velké, postupně ho had střídavým pohybem obou stran čelistí posouvá dále do těla, kde ho rozdrtí silnými svaly a za pomoci trávicích šťáv rozloží. Hadi se proto živí tím, co dokáží spolknout. Výjimkou jsou vejcožrouti, kteří se živí výhradně vajíčky ptáků. Vlastní zuby mají vejcožrouti redukované, neboť by jim při polykání vajec spíše překážely. V rámci adaptace na hladkou skořápku se u nich vyvinuly rýhy na povrchu čelistí, které zabraňují vyklouznutí vejce při průchodu tlamou, a mohutné výběžky obratlů v jícnu, umožňující vejce rozdrtit. Nestravitelné skořápky had opět vyvrhne.

Expozice je nově obohacena devíti zajímavými druhy hadů. Žížaly a hmyz loví lykodon obecný (Lycodon capucinus). Plže vyhledává šnekojed kýlnatý (Pareas carinatus), zato vejcožrout africký (Dasypeltis scabra) v přírodě pátrá po ptačích hnízdech, aby se nasytil jejich vejci. Vodnářka pruhovaná (Homalopsis buccata) našla svou niku ve sladkovodních bažinách, rybnících a lesních tocích, kde loví ryby a žáby. Na lov netopýrů v jihoamerických jeskyních se specializuje hroznýšovec jamajský (Chilabothrus subflavus). Po plazích vejcích zase slídí madagaskarská užovka (Leioheterodon modestus). Jen velmi zřídka je na souši k vidění bradavičník jávský (Acrochordus javanicus). V ústích řek, v jezerech, brakických vodách a občas i v moři tráví většinu svého života, proto loví ryby. A asijská bičovka nosatá (Ahaetulla nasuta) nehybně číhá na svou kořist zavěšena ve větvích stromů. Zaměřuje se na lov ptáků a ještěrů. Připravujeme ještě specialistu na lov mravenců. Bude jím slepák nažloutlý (Xerotyphlops vermicularis). Zajímavostí v plazí říši je bezpočet. Příroda nám někdy na první pohled připravuje i hádanky. V expozici se návštěvník třeba dozví, že i slepýš, např. dvoujazyčník haitský (Celestus warreni) může mít nohy a gekon, které zde zastupuje šupinonožka obrovská (Lialis jicari) zase ne.

Druhá půlka expozice se věnuje ostrovním plazům. Z ptačí říše stojí za povšimnutí například velmi choulostivý druh, kolibřík Amazilin  (Amazilia amazilia). Je to velmi zdatný letec. Dokáže mávnout křídly až 90 krát za vteřinu. S výjimkou hmyzu mají kolibříci nejrychlejší metabolismus ze všech živočišných druhů. Živí se zejména nektarem rostlin a drobným hmyzem. K pozorování jsou zde také vzácní astrildovití pěvci, amady fidžijské (Erythrura pealii). Patří k endemickým druhům souostroví Fidži. Rostlinám od hmyzu ulevují kruhoočka tanzánská (Zosterops eurycricotus) a kolekci vzácných ptáků doplňuje obyvatel Nové Kaledonie a Vanuatu, holub Greyův (Ptilinopus greyi).


 

Váš finanční dar podpoří záchranné projekty Zoo a BZ. Pomůžete nám chránit naši pestrou… číst dále
Chcete v současné době zoo pomoci a nevíte jak? Navštivte ji!• V provozu jsou… číst dále
Prvním přírůstkem roku 2020 je v plzeňské zoo mládě šimpanze učenlivého. Malá samice přišla… číst dále
Akva Tera se otevře 25.5.2020 při dodržování hygienických podmínekNa Palackého třídě číslo 5… číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:170 Kč
děti, studenti, senioři:      120
rodiny (2+2):                      550

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:280 Kč
děti a studenti:190 Kč
rodiny (2+2):                      890 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Tripadvisor