Austrálie

Jihovýchodní část areálu Zoo a BZ obsadila v barvě červené Australská oblast. Devět druhů klokanů, papoušci, dingo a další druhy upoutají pozornost návštěvníků krátce po vstupu do zahrady. Naučný a informační systém, termitiště, vlajky, zajímavosti o Australanech - to vše přibylo v rámci Australského léta 2013.

Austrálie je zemí vačnatců, nejvyšších stromů světa – blahovičníků, ale i savců, kteří snášejí vejce. Je to také země, kde žije největší hmyz světa. Původní obyvatelé se jmenují Aboriginci. Pravděpodobně přišli do země z Asie v době, kdy Malajsie a Nová Guinea ještě tvořily pevninský most. V roce 1770 žilo v Austrálii až milion domorodců, ačkoliv kapitán James Cook prohlásil nově objevenou zemi za liduprázdnou! Kolonizátoři domorodce diskriminovali a zabíjeli. Dnes tvoří asi dvě procenta populace. Jednotlivé kmeny hovoří asi 200 nářečími. Jejich umění se dochovalo na dominantách krajiny, na mnoha skalách a jeskyních…
Australská expozice v zoo zaujímá rozlehlou část zahrady vpravo od hlavní pokladny. V průběhu roku se proměňuje, hlavně díky bohaté sbírce australských a tasmánských rostlin, které se v chladných měsících musí stěhovat do zásobních skleníků.
Návštěvník nejprve potká malý pavilonek s ostrovními novoguinejskými klokany uru (Thylogale bruni), sousední expozici obývají vzácní australští vodní hlodavci myši bobří (Hydromys chrysogaster). Vodní plochu za vyhlídkou obydleli kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo), pelikáni australští (Pelecanus conspicillatus) a pelikáni severoameričtí (Pelecanus erythrorhynchos). V zimě využívají teplého zimovitě u hrošíků liberijských.
Nemohla by to být Austrálie bez velkého nelétavého pštrosa, emu hnědého (Dromaius novaehollandiae), husy kuří (Cereopsis novaehollandiae) s hlubokým charakteristickým hlasem, dalších vrubozobých ptáků a samozřejmě klokanů. V Plzni se chová devět druhů klokanů od toho největšího, klokana rudého (Macropus rufus), až po nejmenšího klokánka rudohnědého  (Aepyprymnus rufescens), který je aktivní v noci. Bohatá je kolekce papoušků. Nejpestřeji jsou zbarveni rosely pestré (Platycercus eximius eximius), rosely Pennantovy (Platycercus elegans) či barnardi límcoví (Barnardius zonarius zonarius). Vysoce inteligentní jsou velmi vzácní nestoři kea (Nestor notabilis). Ptačí říše je zastoupena i druhy z řádů měkkozobých (např. holub zelenokřídlý Chalcophaps indica indica), lelků (lelkoun soví Podargus strigoides), srostloprstých (ledňák modrokřídlý Dacelo leachii), pěvců (flétnák australský Gymnorhina tibicen hypoleuca), hrabavých (tabon lesní Alectura lahtami) či bahňáků (dytík velký Burhinus grallarius). Plazy zde unikátně zastupuje šupinatý scink egernie Stokesova (Egernia stokesii). Jméno dostala po admirálu Johnu Lortovi Stokesovi, který sloužil u Charlese Darwina na lodi Beagle, jenž zmapoval Houtman Abrolhos Islands v západní Austrálii. Tam byla typová egernia poprvé nalezena. Je to všežravec a monogamní druh. Nově australskou expozici v roce 2020 obohatil klokan Hagenův (Dorcopsis hageni), endemický druh tropických deštných lesů severní Nové Guinei. Aktivní je v noci. Ačkoliv je převážně býložravý, občas si pochutná na hmyzu. Živí se také plodnicemi hub. Proto je důležitým zástupcem v ekosystému, kdy v lese udržuje zdravé mykorhizní společenstva.

V odlehlé noční části za občerstvením Zobání U Zoborožce je možné pozorovat jedinečné zastoupení dvou druhů z plazí říše. Teprve nedávno pro svět  zoology objevené  pagekona  (Saltuarius wyberba) a pagekona (Saltuarius kateae). Oba druhy, možná zřejmě díky svému maskovanému zbarvení a tělesnému přizpůsobení dlouho unikaly pozornosti člověka. Pagekon Saltuarius wyberba je endemickým druhem JV Queenslendu a S Nového Jižního Walesu. Obývá žulové výchozy horských deštných lesů. Přes den se ukrývá mezi balvany a během noci loví větší hmyz na skalách či stromech. Je výborně maskován, dokonale splývá s podkladem. Ocas tvaru listu má na vrcholu přísavné lamely. Druhý, pagekon Saltuarius kateae obývá zase pískovcové výchozy blahovičníkových otevřených lesů severního Nového Jižního Walesu. Je výborně přizpůsoben k životu v tomto prostředí, což mu zajišťují jeho tělesné mimikry, které připomínají skalní lišejníky a speciální přísavné lamely na konci jeho ocasu. Protější prosklená expozice je domovem klokánků králikovitých (Bettongia penicillata ogilbyi) a kuskusů pozemních (Strigocuscus gymnotis). 

V sobotu 11. září proběhne velká oslava 95. narozenin Zoo Plzeň. Srdečně Vás zveme!Program před… číst dále
Připravujeme pro Vás novou sekci webu, kde se budou objevovat botanické aktuality a zajímavosti.… číst dále
Zoo a BZ a Dinopark fungují v letním sezónním režimu (od 8 hod.) - podmínky postupně… číst dále
Děkujeme Vám! Přestože celý svět v roce 2020 zasáhla pandemie COVID-19, vy jste neváhali… číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:180 Kč
děti, studenti, senioři:      130
rodiny (2+2):                      580

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:310 Kč
děti a studenti:220 Kč
rodiny (2+2):                      990 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Tripadvisor