Austrálie

Jihovýchodní část areálu Zoo a BZ obsadila v barvě červené Australská oblast. Devět druhů klokanů, papoušci, dingo a další druhy upoutají pozornost návštěvníků krátce po vstupu do zahrady. Naučný a informační systém, termitiště, vlajky, zajímavosti o Australanech - to vše přibylo v rámci Australského léta 2013.

Austrálie je zemí vačnatců, nejvyšších stromů světa – blahovičníků, ale i savců, kteří snášejí vejce. Je to také země, kde žije největší hmyz světa. Původní obyvatelé se jmenují Aboriginci. Pravděpodobně přišli do země z Asie v době, kdy Malajsie a Nová Guinea ještě tvořily pevninský most. V roce 1770 žilo v Austrálii až milion domorodců, ačkoliv kapitán James Cook prohlásil nově objevenou zemi za liduprázdnou! Kolonizátoři domorodce diskriminovali a zabíjeli. Dnes tvoří asi dvě procenta populace. Jednotlivé kmeny hovoří asi 200 nářečími. Jejich umění se dochovalo na dominantách krajiny, na mnoha skalách a jeskyních…
Australská expozice v zoo zaujímá rozlehlou část zahrady vpravo od hlavní pokladny. V průběhu roku se proměňuje, hlavně díky bohaté sbírce australských a tasmánských rostlin, které se v chladných měsících musí stěhovat do zásobních skleníků.
Návštěvník nejprve potká malý pavilonek s ostrovními novoguinejskými klokany uru (Thylogale bruni), sousední expozici obývají vzácní australští vodní hlodavci myši bobří (Hydromys chrysogaster). Vodní plochu za vyhlídkou obydleli kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo), pelikáni australští (Pelecanus conspicillatus) a pelikáni severoameričtí (Pelecanus erythrorhynchos). V zimě využívají teplého zimovitě u hrošíků liberijských.
Nemohla by to být Austrálie bez velkého nelétavého pštrosa, emu hnědého (Dromaius novaehollandiae), husy kuří (Cereopsis novaehollandiae) s hlubokým charakteristickým hlasem, dalších vrubozobých ptáků a samozřejmě klokanů. V Plzni se chová devět druhů klokanů od toho největšího, klokana rudého (Macropus rufus), až po nejmenšího klokánka krysího (Potorous tridactylus), který je aktivní v noci. Bohatá je kolekce papoušků. Nejpestřeji jsou zbarveni rosely pestré (Platycercus eximius eximius), rosely Pennantovy (Platycercus elegans) či barnardi límcoví (Barnardius zonarius zonarius). Vysoce inteligentní jsou velmi vzácní nestoři kea (Nestor notabilis). Ptačí říše je zastoupena i druhy z řádů měkkozobých (např. holub zelenokřídlý Chalcophaps indica indica), lelků (lelkoun soví Podargus strigoides), srostloprstých (ledňák modrokřídlý Dacelo leachii), pěvců (flétnák australský Gymnorhina tibicen hypoleuca), hrabavých (tabon lesní Alectura lahtami) či bahňáků (dytík velký Burhinus grallarius). V odlehlé noční části je možné pozorovat největší hmyz světa i klokánky králikovité (Bettongia penicillata ogilbyi), kuskusy pozemní (Strigocuscus gymnotis) a ve vedlejším teráriu jsou zde na dlouhodobé návštěvě jihoameričtí vačnatci vačice krysí (Monodelphis domestica).
Samostatnou expozici dostal dingo (Canis lupus dingo), také pes dingo. Je to australská psovitá šelma, většinou chápaná jako poddruh vlka obecného, někdy jako samostatný druh Canis dingo. Pravděpodobně vznikl ze psa domácího během posledních 10 000 let a je nyní schopný žít v mnoha přírodních terénech. Loví jednou denně za soumraku. Předmětem zájmu jsou králíci, hlodavci, středně velcí klokani a ptáci. Příležitostně nebo v době nouze se také živí ovocem, částmi rostlin a zdechlinami. Mladí samci bývají samotářští a potulní. Dospělí dingové obvykle tvoří ustálené smečky, ale tam, kde je populace řídká a silně roztroušená, žijí spíše v párech. Páří se v červnu až srpnu. Štěňata se narodí přibližně za 9 týdnů po spáření. Samici se může narodit až devět štěňat. Mláďata jsou schovaná v doupěti pod zemí, ze kterého poprvé vylezou po třech týdnech od narození. Po osmi týdnech opouští doupě úplně. Malé dingy na jejich cestách nejprve provázejí dospělí psi, ve třech až šesti měsících se úplně osamostatní. Dingové neštěkají, pouze vyjí.

Podruhé v historii máme mládě gibona bělolícího. Přijďte se na něj na podzim podívat! Druhé mládě…číst dále
Od 1.11. platí zimní režim, zejména se promítne do otevírací doby zoo. Pokladny budou vpouštět návštěvníky…číst dále
Na Palackého třídě číslo 5 na Vás čekají od roku 1962 zástupci bezobratlých a studenokrevných obratlovců…číst dále
V uplynulých říjnových dnech přijela do Zoo Plzeň dvouletá samice hrabáče kapského „Sabi“ z belgické…číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:100 Kč
děti, studenti, senioři:      70
rodiny (2+2):                      310

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:280 Kč
děti a studenti:190 Kč
rodiny (2+2):                      890 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Tripadvisor