Nová podoba skleníkové expozice vznikla v době uzavření zahrady v důsledku první krize způsobené pandemií Covid-19 a byla nazvána Svět sucha. Ukrývá klenoty z říše rostlin nejsušších částí světa. Sbírku rostlin přizpůsobených k životu v extrémních podmínkách doplňují zástupci živočišné říše v jednotlivých vitrínách. Žije zde například nejmenší želva světa, želvička trpasličí (Homopus signatus), jediný sociálně žijící druh sklípkana Monocentropus balfouri z ostrova Sokotra, kriticky ohrožená želva egyptská (Testudo kleinmanni), kubánští leguánci měniví (Leiocephalus carinatus) a mnoho dalších zajímavých druhů. Tradici má zejména chov madagaskarských užovek rodu Leioheterodon. Rostliny jsou vysázeny tématicky a chované druhy živočichů témata doplňují. Kromě sukulence jsou představeny i jiné způsoby hospodaření s vodou. Od roku 2020 jsou expozice doplňovány informacemi o lidech věnujících se rostlinám dané oblasti.

Velké záhonové výsadby se věnují flóře jihozápadu Madagaskaru, Sokotry, Makaronésie, Východního Kapska a Namíbie. Úplně nově bylo osázeno celkem 14 tématických vitrín: Ostrovní poklady - nejvzácnější druhy našich sbírek, Nejsušší světadíl – Austrálie, John Lavranos a Madagaskarské sukulenty, Plazi a rostliny opadavých lesů západního Madagaskaru, Alberto Vojtěch Frič – lovec kaktusů, Karibik – vzácné sukulenty a plazi, Werner Rauh – poslední opravdový lovec rostlin, Okénkové sukulenty, Kapsko – ráj botaniků, Kopje – ostrovy v savaně, Namaqualand a Baja California – srovnání flóry dvou území se stejnými klimatickými podmínkami, Sahara – největší poušť světa, Ohrožené sukulenty Mexika a Alfred Lau, Galapágy a Charles Darwin – učebnice evoluce.

Sukulenty jsou rostliny, které umí shromažďovat ve svém těle (stonku nebo listech) vodu. Ta jim umožní přežít i velmi dlouhá období sucha. Nejznámějšími zástupci ostrova Madagaskar jsou určitě baobaby. V suchých oblastech se baobabů využívá jako zásobáren vody. Domorodí obyvatelé Malgaši do kmene vydlabou dutinu, ve které se hromadí voda nejen ze srážek, ale i z vlastních zásob stromu. Využívají také jejich chutné plody, z listů vyrábějí léky proti pocení, ze semen lisují olej, z kořenů semenáčků mají zeleninu a vlákna pod kůrou stromu slouží k výrobě lan a provazů. V Africe roste snad nejznámější sukulentní rostlina, aloe pravá (Aloe vera). Pro své pozitivní hojivé účinky byla využívána již starověkými civilizacemi v Egyptě a v Řecku. Z rostliny se používají především listy, které obsahují hojivou šťávu. Malá ukázka užitkových sukulentů a produktů z nich doplňuje na závěr procházku světem sucha.

Maličká expozice ve foyer skleníku představuje Sonorskou poušť, kde dominují jedovatí ještěři korovci jedovatí (Heloderma suspectum).