Svět v podzemí

Unikání expozice vznikly pod Asijskou zahradou, v místě bývalých vojenských válečných krytů německé armády. Nabízí pohled nejen do hluboké historie tohoto místa, ale také současné představení podzemních prostor, jako jsou štoly, jeskyně, sklepy, podzemní studny, hrobky, kanály a podzemní řeky. Seznámí Vás také se životem v půdě.
Podzemní pevnost na území zoologické a botanické zahrady nechala vybudovat německá armáda v letech 1940–1941, prostory krytu se v novou expozici podařilo proměnit v průběhu šesti let. Stavba byla dokončena v roce 2012.

Muzeum
Je jakýmsi pietním místem. Naleznete zde spoustu zajímavostí z historie života na Lochotíně, vzniku Kodetovy zahrady, budoucí botanické zahrady v Plzni a především o zakladateli botanické zahrady v Plzni, Miroslavu Vaňouskovi. Část muzea se věnuje druhé světové válce na Plzeňsku.

Historie místa
Prvohory na Plzeňsku Současná důlní činnost umožnila průzkum historického vývoje přírody, který sahá až do minulosti vzdálené 300 milionů let (mladší paleozoikum). Podzemní pevnost je situována do míst, kde se kdysi nacházely močály a tekoucí řeka. Usazeniny bohaté na zkameněliny rostlin pocházejí z nadloží tzv. Kounovské uhelné sloje. Místní nálezy dokladují, že zde kdysi létaly obří vážky, les byl plný stromových kapradin. Odborníci prozkoumali tento sedimentární profi l, jehož jednotlivé vrstvy obsahují uhelné sloje, karbonátové jílovce, prachovce, paleopůdy, kořeny, laminace, uhelné (vitritové) čočky, dřevěné uhlí, rostlinný detrit, kořeny přesliček, stromové kapradiny a stromovité plavuně.

Středověk a těžba pískovce
O tom, že se na zdejších svazích těžil už ve středověku pískovec svědčí už plzeňské hradby či sochy na Saském mostě. Stopy po odstřelu pískovce jsou patrné u východu z expozice, tzv. stržky. Druhá světová válka Stavbu podzemní pevnosti provedla důlní organizace TODT, která stavěla nadzemní i podzemní stavby, mimo jiné i v Alpách. Její vznik na tomto místě podpořila poloha s výhledem na Plzeň s cílem ochránit město a válečný průmysl. Napomohla také objevená průzkumná ražba předchozích majitelů Kodetů a zejména geologická situace. V jílovci se dařila rychlá ražba a výše položený pískovec byl zárukou odolnosti. U východu z pevnosti byla pozorovatelna protiletecké obrany. Hlavní štolový systém byl ražen tzv. slednou metodou, a to v hloubce od 7–10 m. Pro případ ohrožení „zvenčí“ byly všechny přístupy jištěny protidetonačními uzávěrami, a to několikanásobně. Celková délka štol je přibližně 145 m a jejich objem je 442 m³. Na štoly navazuje 15 komor o celkové ploše 343 m² a objemu 487 m³.
Podzemní pevnost měla důmyslný systém speciálního větrání, regenerační zařízení na výrobu vzduchové směsi při případné izolaci od okolního světa. Kapacita objektů a limitující okolnost – dýchatelný vzduch, určovaly maximum 300 osob, které zde mohly pobývat po určitou dobu. Vybavení, jako i přísun pitné vody, hygienické zařízení, zásobení potravinami aj. byly samozřejmostí. Poskytla útočiště nejvyšším představitelům nacistické moci, a to jak politickým, vojenským i policejním v okamžicích leteckých náletů na Plzeň, a to i s jejich rodinami. Podzemní pevnost vznikla pro potřeby čtyř organizací, a to NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana), Luftschutz (Civilní protiletecká obrana), Schutzstaffel (známa pod zkratkou SS) a Wehrmacht (branná moc). Po válce sloužila pevnost různým účelům.

Současné expozice – palearktické podzemní prostory - Štoly
Štoly jsou specializované podzemní stavby tunelového typu. Vyskytují se v lomech a dolech, tam kde lidé těží nerosty nebo v hlubinných dolech. V dnešní době také štoly představují moderní způsob rozvodu inženýrských sítí v kolektorech. Někdy se štoly budují jako odvodňovací či větrací chodby. V dobách válečných sloužily štoly jako letecké úkryty, v dobách mírových slouží štoly jako domov či úkryt a zimoviště některých živočichů. V naší štole se zabydlel plch velký (Glis glis).

Jeskyně a propasti
Jeskyně jsou podzemní dutiny vytvořené buď současně s horninami nebo později vnějšími procesy. Zdejší expozice představuje krasovou jeskyni. K zimování ji využili netopýři rezaví a vrápenci malí. V protější pseudokrasové jeskyni, která vznikla zvětráváním, se kdysi propadl strop. Doplatil na to jeskynní medvěd, který propadl vzniklým otvorem a zemřel v pasti. Dokladem je jeho lebka. O tom, že jeskyně byly obývány od pradávna, svědčí i další nálezy. Pronikající paprsek světla z puklin ve stěnách umožní růst některým druhům rostlin a houbám také v podzemních prostorách. Nejčastěji se jedná o mechy a kapradiny. Ve stálé tmě vydrží jen některé plísně či houby. Do veřejnosti přístupných jeskyní se dostanou s proudem vzduchu.

První obydlí člověka
Prostorné jeskyně skýtaly pravěkému člověku úkryt a přístřeší, možnost udržování ohně i jistý pocit bezpečí. O jejich osidlování svědčí bohaté nálezy nástrojů, zvířecích kostí, keramiky i vlastních ostatků člověka. Nálezy venuší z Dolních Věstonic na jižní Moravě, Willendorfu v Rakousku, v Rusku a Francii podpírají teorii, že v době mezi 28 000 až 22 000 lety př. n. l. musela od západní Evropy až po Sibiř existovat určitá jednotná myšlenka či kultura doby. Sošky venuší i zvířat si pravděpodobně zavěšovali v jeskyni nad ohništěm a hráli si s jejich stíny.

Acha obojživelníků
Tak jako za války měla tato komora značný význam, sloužila totiž jako centrála inženýrských sítí a údržby celého objektu, také nyní našla důležité poslání. Slouží jako centrum pro rozmnožování ohrožených evropských druhů obojživelníků. Nebezpečné houbové onemocnění chytridiomykóza, které se za posledních 50 let šíří z Afriky přes celou planetu, je smrtelné pro stovky druhů. V záchranných nádržích jsou chovány ohrožené ropušky baleárské (Alytes muletensis), čolci luristánští (Neurergus kaiseri) a další druhy.

Sklep
Je to prostor, jehož podlaha se celá nebo z větší části nachází pod úrovní terénu. Je vhodný pro uchovávání potravin, protože se zde drží stálá, poměrně nízká teplota, ale poměrně vysoká vlhkost. Není divu, že ve sklepeních skleníků byl objeven koník skleníkový (Tachycines asynamorus) a cvrček jeskynní (Phaeophilacris bredoides).

Studna
Je většinou svislé zařízení sloužící k jímání a odběru podzemní vody. Stálá, nízká teplota a nedostatek světla v hlubokých, podzemních studních vytvořily životní niku pro slepé živočichy bez pigmentu. Zdejší studnu obývají nenápadné ryby, jeskynní tetry (Astyanax fasciatus) či gary drobnooké (Garra barreimiae). Ve tmě se orientují pomocí postranní čáry.

Kanál
Je uměle vytvořený tok, v zastavěné oblasti je často vedený v podzemí. Poměrně stálé klimatické podmínky v průběhu roku umožňují výskyt řadě živočichů. Nejčastějším obyvatelem kanálů a stok na celém světě je bezpochyby potkan obecný (Rattus norvegicus). Vzpomeňte na kanál, ve kterém se ukrýval slavný Jean Valjean Viktora Huga.

Hrobka
Je stavba určená pro uložení zesnulého. Je obvyklá v křesťanské, židovské a částečně také islámské tradici pohřbívání, pochází patrně ze staroegyptské kultury, v níž byla mrtvá těla mumifi kována a uchovávána výhradně v hrobkách. V jejich útrobách dnes potkáme kromě mnoha bezobratlých živočichů a několika druhů hlodavců především zástupce řádu letounů. Zdejší hrobku obývají kaloni egyptští (Rousettus aegyptiacus) a krysy obecné (Rattus rattus). Přítomnost mrtvoly v blízkosti prozrazují už smrtníci obecní (Blaps mortisaga) a červotoči umrlčí (Anobium pertinax). Brouci se dorozumívají pomocí pravidelných úderů hlavy do dřeva v chodbičce. Těmto pravidelným rytmickým zvukům se říká „úmrlčí hodiny“. Také se říká, že prý odpočítávají umírajícímu čas do jeho skonání.

Podzemní řeky
Řeky mohou vést část svého toku i podzemím, velmi často v krasových oblastech. Podzemní části řeky se říká punkva. Jedním z obyvatelů podzemních řek je i kriticky ohrožený čolek luristánský (Neurergus kaiseri), zde také slepé ryby, tetry jeskynní (Astyanax fasciatus).

Podzemní prostory Karibiku
Západní Jamajka, část Kuby a Bahamy, jsou tvořeny zejména nízkými vápencovými plošinami s četnými krasovými jevy. Právě tyto krasové oblasti s mnoha jeskyněmi jsou domovem množství životních forem. Jejich izolovanost dala vzniknout řadě endemických druhů. V nejteplejších částech jeskyní tráví denní odpočinek plodožraví netopýři, v našem případě vampýři dlouhojazyční (Glossophaga soricina), listonosi krátkoocasí (Carollia perspicillata).
V přírodě se do jeskyní sbíhají švábi na netopýří trus, kterým se živí. Zde můžete pozorovat v protějším teráriu šváby kubánské (Byrsotria fumigata) a šváby americké (Periplaneta americana). Na šváby v jeskyních číhají bičovci, stonožky obrovské (Scolopendra gigantea), sklípkani havanští (Phormictopus platus) nebo anolisové jeskynní (Anolis bartschi) či ropuchy síťkované (Bufo peltacephalus). U nízkých vchodů do jeskyní často číhají hroznýšovci rodu Epicrates, kteří se výhradně specializují na lov netopýrů. Ostrovy jsou známé také jako „Ostrovy pokladů“, dodnes se na jejich plážích a v pobřežních jeskyních nacházejí zlaté a stříbrné mince.

Paleozoikum na Plzeňsku
Prostorná chodba za dveřmi vznikla rozšířením profilu až při posledních stavebních pracích. První část je věnována vzniku Země a vývoji přírody v paleozoiku (prvohory) a unikátním nálezům z této éry v Plzeňském kraji. 300 miliónů let staré kmeny Unikátní podívanou nabízí odkrytý geologický profil, který prozrazuje, že právě stojíte v korytě 300 miliónu let staré řeky. Arkózový pískovec svědčí o skutečnosti, že zde zuřila divoká řeka, místy tmavé šmouhy prozrazují kmeny, které nesl proud. Prachovce se zbytky rostlin dokládají zaplavené rašeliniště, které bylo zaneseno horninami a tmavý uhelný jílovec, vrstva až u země, napovídá o existenci původního rašeliniště.
Svědkové dávné minulosti Zdejší živé fosílie, které představují loděnky hlubinné (Nautilus pompilius), jsou potomci starobylých skupin živočichů, kteří se těm dnešním moc nepodobají. Nejedná se tedy o stejné druhy, které žily před miliony let. Živých fosílií bývá velmi málo a často se nacházejí ve zvláštních oblastech, např. na ostrovech nebo v mořských hlubinách. Loděnkovití plavali i kolem Plzně, o čemž svědčí místní nálezy. I ČR se dříve nacházela na mořském dně. Připomínkou této doby je zdejší mořské akvárium.

Země živitelka
Půda je nejsvrchnější vrstva zemské kůry, která vzniká dlouhodobým zvětráváním hornin a půdotvornými procesy. Humus vzniká rozkladem zbytků organismů. V půdě žijí rostliny, obratlovci i bezobratlí živočichové, jako např. zdejší žížaly obecné (Lumbricus terrestris). Půdou se provrtávají a žerou zbytky rostlin, výkalů živočichů i jiných organických látek. Patří mezi živočichy, kteří vytváří největší systém chodeb v půdě. Svá hnízda si pod zemí staví také čmelák zemní (Bombus terrestris). Žije ve velkých koloniích, které čítají 200 až 400 jedinců. Na rozdíl od včel přezimují pouze oplodněné samice, ostatní členové rodiny umírají.

Zvětrávání hornin
Všechny horniny, i ty nejtvrdší, se na zemském povrchu dříve nebo později samovolně rozpadnou. Dochází k tomu díky působení těchto činitelů: vody, teplotních změn, větru, slunečního záření, mrazu nebo také rostlin a živočichů. Pohleďte na kořeny rostlin, které našly skulinky v pískovci a narušily jeho strukturu. Kyseliny, které kořínky uvolňují naleptávají totiž strukturu horniny.

Zimování obojživelníků
Stejně jako lidé opouštějí s příchodem zimy své zahrady a přesouvají se do vyhřátého domova, tak i obojživelníci zalézají do svých úkrytů. Ve zdejším sklepení, které představují tato terária, lze pozorovat trnočolky šanjing (Tylototriton shanjing), ropuchy obecné (Bufo bufo) a v zimě pak zimující mloky skvrnité (Salamandra salamandra).

Nejstarší zachovalá komora
Původně, v dobách provozu lomu pískovce, byl tento prostor využíván jako sklad trhavin s větracím otvorem u stropu, jenž byl kolmo zalomen do povrchu pískovcového nadloží. Proto zde vidíte bedny s trhavinami, které se používaly k odstřelu horniny. Patrony se zasunovaly do předvrtaných horizontálních otvorů v pískovci a střelný prach se používal do otvorů vertikálních. Venku na pískovcových stěnách jsou pak patrné tzv. stržky. Jsou to zbytky předvrtaných horizontálních děr, do kterých se výbušniny umisťovaly. Na stropě a stěnách naproti jsou patrné nástrojové stopy klínu, původní historické saské rubací metody, při níž se používaly mlátek a klín jako nástroje. Za války tento prostor sloužil jako úkryt vojenských zaměřovačů v případě jejich ohrožení. Větrací systém byl umístěn v oddělené komoře. Vstup do pevnosti byl zajištěn protidetonačními dveřmi.

Teplomilná flóra a fauna ČR
Po východu z pevnosti si prohlédněte rostlinná společenstva České republiky, která vyhledávají v přírodě slunná místa, podobně jako zdejší plazi a obojživelníci v prostorném venkovním teráriu. Všimněte si slunících se ještěrek zelených (Lacerta viridis), ještěrek živorodých (Zootoca vivipara), ještěrek obecných (Lacerta agilis), skokanů zelených (Pelophylax esculentus). Jezírko obývají čolci obecní (Lissotriton vulgaris), perlíni ostrobřiší (Scardinius erythrophthalmus) a hrouzci obecní (Gobio gobio). Pokud se chov živočichů zde bude dařit, jistě zde brzy přibydou další tvorové.

Tank M4 Sherman
Byl dovezen z Maintenance Activity Vilseck v Německu. Doplňuje zdejší historii, neboť v květnu 1945 osvobodila americká armáda Plzeň. Symbolicky tedy stojí naproti východu z podzemní pevnosti, kde měli stanoviště němečtí vojenští zaměřovači, kteří hlídali vzdušný prostor nad Plzní.


Dětský den v cestovatelském duchu připravujeme na sobotu 25.5.číst dále
Ze švýcarské Walter zoo Gossau přijela na jaře nová šimpanzice a tlupa má nyní 5 členů. Pochází…číst dále
Na jaře 2019 se narodil zubr evropský, velbloud dvouhrbý, dvě zebry Chapmanovy nebo ovce aljašská. Přijel…číst dále
Na konci roku 2018 byla dokončena stavební část projektu Strom jako ekosystém. Jedná se o realizaci…číst dále
Občerstvení Giftshop Webkamery Přírůstky Veřejná krmení Sponzoring a adopce
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:150 Kč
děti, studenti, senioři:      110
rodiny (2+2):                      490

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Zoo
Akva-Tera