Zvířata

Kosman bělovousý

Kosman bělovousý

Kosmani bělovousí patřili mezi jedny z prvních drápkatých opic, které se v plzeňské zoologické zahradě objevily. V létě roku 2000 jsme získali první pár těchto kosmanů. Od té doby se pravidelně rozmnožují.Pro kosmanovité platí vžitý název drápkaté opičky. Ačkoliv primáti se správně česky nazývají podle své charakteristické vlastnosti nehetnatci, tamaríni a kosmani mají na všech prstech kromě palců drápky, které jim usnadňují život na stromech.Obývají expozici vzniklou v rámci projektu Stopy člověka v přírodě, podpořenou z EU. Amazonský pavilon zaplnil dosud nevyužitou enklávu v areálu zahrady. Drápkaté opičky se v něm úspěšně zabydlely a začaly…

Krajta mřížkovaná

Krajta mřížkovaná

Po letech je v zoo ke spatření zase veliký had. Z ostravské zoo totiž v roce 2011 přicestovala samička krajty mřížkované, která je zástupkyní nejdelšího druhu hada světa. Rekordní délka dosahuje 9 ¾ m. Tato hadí krasavice byla tehdy osmnáctiletá, měří 505 cm. Odhadovaná hmotnost je 50 kg. Cca před 25 lety žila v plzeňské zoo dokonce pětiapůlmetrová krajta tohoto druhu. . Krajta mřížkovaná se v plzeňské zoo poprvé objevila asi před 45 lety, jedna samička zde žila 26 let. Podle dochovaných údajů došlo v Plzni v roce1977 i k rozmnožení.Krajta je k vidění v tropickém pavilonu „Z“, vedle šimpanzů, naproti želvám obrovským. Samec, pojmenovaný v roce…

Krokodýl filipínský

Krokodýl filipínský

Plzeňská zoo má v chovu krokodýlů dlouho tradici od 60. let 20. století. Dosud rozmnožila 3 druhy, kajman žakaré z roku 1980 byl dokonce první v Československu. Dvě samice krokodýla filipínského získala z protivínské krokodýlí zoo v roce 2018 do nové expozice Filipíny - Motýlí ráj.

Křeček skákavý

Křeček skákavý

Tento zajímavý madagaskarský endemický hlodavec je chován v pavilonu z roku 2007 v sousedství lemurů a dalších druhů tohoto ostrova.

Kuandu obecný

Kuandu obecný

Další plzeňský kuandu přišel na svět 16.4.2017. Mezi roztomilé přírůstky jara 2017 v zoo Plzeň patří již šesté mládě jihoamerických stromových dikobrazů kuandu. Bydlí se v Amazonském pavilonu Z ve společné jihoamerické expozici s nočními opicemi mirikinami a pásovci štětinatými. Pavilon byl postaven díky dotaci ROP v rámci projektu Stopy člověka v přírodě. Chov se v Plzni daří a potomci chovného páru postupně obohacují dalších zoo. Podle webu zootierliste.de je nyní chová 14 evropských zoo. Kuandu je lesní, býložravý, převážně samotářský živočich. Jeho starší české označení zní bodlinatec chápavý. Má totiž ovíjivý ocas. Ve dne spíše odpočívá, v noci…

Kudu velký

Kudu velký

Od 30.7.2009 chováme tři ze Zoo Bojnice deponované samice Bomu, Madeiru a Boteti (*26,2,05 *27.2.07 * 1.9.07 v Zoo Bojnice). Boteti je dcerou Bomy. Dne  31.4. 2011 jsme z Krefeldu k samicím přivezli mladého samce Mjombu (*23.9.09 v Zoo Krefeld). Stádo se chová klidně a užívá společný výběh s žirafami a buvolci běločelými. Stádo se začalo množit, v květnu 2015 jsme roční samici Monu z německého Osnabrücku, v roce 2016 uhynul Mjomba a nahradil jej nový samec.Mohutná africká antilopa obývající savany. Je u ní výrazná pohlavní dvojtvárnost, samicím chybí rohy. Je poměrně plachá a žije skrytým způsobem života. V Evropě…

Kukačka guira

Kukačka guira

Kukačky guira obývají otevřená a polootevřená stanoviště i zemědělské plochy, Příměstské parky a zahrady. Jsou velice společenské. Nejčastěji se vyskytují v korunách stromů, ale možné je také spatřit na zemi, obvykle v hejnu o 6 - 20 jedincích, někdy také ve společnosti kukaček, jejichž chování je velmi podobné. živí se velkými členovci, žábami, malými ptáky a malými savci. Ozývají se nezaměnitelným voláním připomínajícím táhlý hvizd píšťalky a naříkání. Samička snáší 5 - 7 tmavě zelených vajec. V rámci jihoamerických expozic obývá voliéru s tinamami a dalšími ptáky.

Kulan

Kulan

Od roku 2010 chová plzeňská zoo v asijských expozicích turkmenského divokého osla kulana. Jejich výběh sousedí s výběhem velbloudů dvouhrbých. V současnosti jde o jediný chov v ČR. V Evropě je chová 30 zoologických zahrad. Je pro něj vedena Mezinárodní plemenná kniha. V Plzni se krátce kulani objevili v 2. polovině 80. let. Kulan je jedním z poddruhů asijského divokého osla či poloosla. U jeho vědeckého popisu stál český zoolog Vratislav Mazák. Chovný hřebec Maťo se narodil v roce 2008 v Zoo Bratislava, o 8 dní mladší samice Esta v estonské zoo Tallin. Prvního hřebečka přivedli na svět v roce 2012, kobylku Enny v září…

Kystráček modrolící

Kystráček modrolící

Tento australský pěvec se v plzeňské zoo opakovaně množí. Je známý i jako medosavka. Na jídelníčku má i hmyz a vzácně drobné plazy. Chová jej na 35 evropských zoo (2017).

Labuť Bewickova

Labuť Bewickova

Na jezírku, které obývali v historii například kapybary, nepřeslechnete v sousedství muntžaků prozpěvování páru labutí Bewickových. Někdy je chápana jako samostatný druh, jindy jako poddruh labutě malé.

Labuť černá

Labuť černá

Tento zástupce řádu vrubozobých z Austrálie je tradičním dlouholetým druhem v Zoo Plzeň. V minulosti se úspěšně množil.

Ledňáček zelenohlavý

Ledňáček zelenohlavý

Tento opeřený klenot je k vidění v jedné z expozic v Asijské zahradě. Je to ptáček vážící pouhých 100g. Tento ledňáček vytváří 50 geografických poddruhů. V Evropě jej chová kolem 10 zoo.

Ledňák modrokřídlý

Ledňák modrokřídlý

V australských expozicích chová plzeňská zoo v posledních letech ledňáky modrokřídlé a ledňáky obrovské (ty vícekrát rozmnožila). Je známý jejich australský název kukabura, který je opisem jejich zpěvu.

Lelkoun soví

Lelkoun soví

Lelkoun, připomínající svým vzhledem sovu, je noční pták s neslyšným letem. Loví z posedu hmyz a hlodavce na zemi. Ve dne nelétá a uniká pozornosti tím, že při ohrožení sedí vzpřímeně a vypadá jako pahýl větve. V plzeňské zoo se množí.

Lemur kata

Lemur kata

V posledních desetiletích došlo k velkému rozvoji chovu lemura kata v zoologických źahradách. Tento fešák s nápadným pruhovaným ocáskem je známý hlavně dětem díky kreslené filmové sérii a pro většinu lidí je jediným zástupcem lemurů. Kupodivu i on bývá v zoologických zahradách někdy zaměňován za jiné zvíře, mezi našimi návštěvníky jsme zaslechli například označení panda, koala, mýval, skunk, ale i několik dalších. V Evropě jej nyní chová nejméně 350 zoo a institucí, což je dobře, protože všichni lemuři a celá příroda Madagaskaru je velmi silně ohrožená civilizačním postupem. V plzeňské zoo se množí ze všech lemurů nejčastěji a nejpravidelněji,…

Občerstvení Giftshop Webkamery Přírůstky Veřejná krmení Sponzoring a adopce
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–březen: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:150 Kč
děti, studenti, senioři:      110
rodiny (2+2):                      490

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Zoo
Akva-Tera