Zvířata

Mirikina bolivijská

Zástupce ploskonosých primátů Nového Světa se v plzeňské zoo pravidelně rozmnožuje. Nejprve žila jejich rodina v Tropickém pavilonu, od roku 2014 jsou ke spatření v Amazonském pavilonu. Sdílejí společnou expozici s pásovci, kuandu nebo kosmany bělovousými. Z dalších druhů jihoamerických primátů je zde nyní ke spatření chvostan bělolící, dříve i kotulové či malpy.

Muntžak malý

Od dubna 1997 chová ZOO Plzeň i zajímavé drobné jihoasijské tzv. štěkavé jelínky. Jsou oblíbení i ve Velké Británii, kde žijí v oborách a některých ZOO zcela volně. V evropských podmínkách rodí na přelomu jara a léta po čtyř- až pětiměsíční březosti. Našemu hlavnímu samečkovi původem z Liberce jsme po rok a půl trvajícím snažení dovezli nevěstu z polské Poznaně a po několika týdnech i další kamarády z Bratislavy. Každý jelínek denně spotřebuje asi 1,5 kg potravy - seno, vodu, mrkev, jablka, řepu aj. Umí si dokonce louskat vlašské ořechy, které jim padají do výběhu, zpestřují si jídelníček i žaludy, jeřabinami a rádi lížou sůl.…

Nandu pampový

Současná skupina nandu je chována od roku 1998 a poprvé byla u ní odchována 4 mláďata v roce 2001, historicky však již došlo k rozmnožení v roce 1958 v Doudlevcích v zoo IRIS. Častěji a více se v plzeňské zoo množil emu hnědý z Austrálie (naposledy v roce 2000). V roce 2007 vodil pyšný otec nandu 2 mláďata, byli to první pštrosí junioři v Plzni po 6 letech. V roce 2014 se vylíhli 3 pštrosíci. Nandu žijí společně s lamami (nyní lama vikuňa) a kapybarami ve výběhu jihoamerické pampy. Návštěvníci spatří mláďata prodírat se vysokou trávou za doprovodu obou rodičů v blízkosti pavilonu žiraf. Samice se vylíhla v Plzni…

Nesyt africký

Nesyt africký je asi 100 cm vysoký čáp, rozšířený od Senegalu do Súdánu a na jih až do Kapska. Zdržuje se u vod a na bažinatých místech, někdy však zaletuje i na mořské pobřeží. Na lov se vydává po rozednění a potom zas pozdě odpoledne. Živí se většími druhy hmyzu, měkkýši a červy, ale především rybami a obojživelníky. Občas se zmocní i drobných hlodavců nebo ptačích mláďat. Ve velké voliéře plzeňské zoo mu dělají společnost jeřábi, racci, ibisi, pelikáni a další ptáci. V ČR se před časem, po mnoha letech chovu, poprvé rozmnožili v jediný rok ve všech 4 zoo, které je chovají, včetně plzeňské zoo - v roce 2007. Chová jej přes 40 zoo v Evropě.…

Noháč východoafrický

Jeden z četných zástupců řádu hlodavci v plzeňské zoo. Spolu s tarbíky, krysami a myšmi obývá pavilon Tajemný svět africké noci. Noháči mají společnou expozici s kombami Garnettovými. Noháče chová ve dvou poddruzích pouze asi 8 zoo v Evropě. Žije ve vyprahlých, písčitých oblastech, v malých společenstvích o 5-10 zvířatech. Vyhrabává si hluboké nory propojené tunely, kde se ukrývá. Aktivuje v noci, výborně skáče a běhá. Živí se rostlinnou potravou (hlízy, semena) a okrajově hmyzem.

Nosál červený

Nosál červený (Nasua nasua) Obývá v několika poddruzích prakticky celou Střední a Jižní Ameriku. Plzeňská ZOO je chovala od 60. let; ale slavila úspěchy zejména v množení druhého druhu nosála bělohubého. Ve 2. polovině 90. let byla jednou z prvních tuzemských zoo s koncepcí volného chovu nosálů na otevřeném výběhu s vzrostlými stromy. Naše současná zvířata patří k poddruhu N.n. solitaria, který žije v Paraguay a Uruguay. Z Paraguaye byli v roce 2005 dovezeni do Evropy na 2 místa, do jedné zoologické zahrady v Německu a k soukromému chovateli Martinovi Höhlemu z Německa.Z jeho chovu pocházejí i naše dospělá zvířata,…

Nosorožec indický

Manjula, Beni, Baabuu, Maruška, Růženka - v Plzni žilo od roku 2010 již 5 indických nosorožců.Maruška byla první, Růženka druhá.Je to jeden z nejpozoruhodnějších odchovů v historii a nejpopulárnějších zvířat. Když se 2.2. 2014 narodila vážila 55 kg, počátkem ledna 2016 však již měla 1070 kg. Kmotrem – křtitelem se stal v roce 2014 Alice Cooper. Po několika desítkách nosorožců čtyř druhů v královédvorské zoo a třech samečcích nosorožce tuponosého v Zoo Ústí nad Labem, je Zoo Plzeň třetí zoologickou zahradou v ČR, která rozmnožila jakýkoliv druh nosorožce. V ČR se dosud narodilo 5 mláďat nosorožce indického, z nichž 4 byla odchována.…

Nyala nížinná

První nyalou v Plzni byl Mex z Dráždan. Narodil se v roce 2007, přijel jako roční. Od roku 2010 nebyl sám. Nejstarší samice Ina (*1999 ve Dvoře Králové) se v roce 2011 v únoru stala matkou jeho první dcery jménem Indaba. Stádo později rozšířily i dvě samice Lara a Zoe, které se narodily v Beekse Bergen Safari parku v roce 2010 a staly se rovněž matkami. Od roku 2013 mají samostatný výběh. Stádo je již několikagenerační a utěšeně se množí. V roce 2016 jsme u nás nechali dospět samce Mariho, který byl před dvěma lety dovezen z holandského Beekse Bergen Safari Parc. Během roku se nám narodili dva samečkové a dvě samičky. Ze…

Orel volavý

Jediný současný zástupce orlů v plzeňské zoo. Trio má samostatnou voliéru v blízkosti výběhu tygrů. V minulosti zde žil i orel stepní (1 odchov), křiklavý, královský a mořský.

Osinák africký

Patří do třídy savci, řádu hlodavci, čeledi dikobrazovití, podčeledi osináci. Osináci mají proti dikobrazům menší a štíhlejší postavu, vetší lysé ušní boltce a delší slabý ocas zakončený štětkou bílých chlupů. Na zadních nohách mají náznak plovacích blan, dobře plavou, šplhají i skáčou. Mívá hmotnost 1,5-4 kg; délku těla do 60 cm, ocásek do 23 cm. Po 100 – 110 dnech březosti mívá 1-4 mláďata. Je rozšířený od Gambie po západní Keňu a jižní Kongo. Jde o pralesní teplomilné zvíře, které se přes den skrývá mezi kořeny stromů, ve skalních dutinách nebo pod břehy řek a potoků. Nevystupuje do nadmořské výšky nad 700m. Zdržuje se v rodinných tlupách o 6-8 jedincích…

Ovce domácí

Zejména na statku Lüftnerka chová Zoo Plzeň několik plemen ovce domácí. V roce 2020 to jsou šumavka, valaška, skudde, ovce ouesantská nebo cápová. Počet plemen se vyvíjí.

Ovce tlustorohá

Tento severoamerický druh je v Plzni chován od roku 2016 dovozem zvířat z Arnhemu a Prahy. Jiné evropské zoo jej v současnosti nechovají. V Plzni se již rozmnožil a sousedí s dalším vzácným druhem ovce - ovcí aljašskou.

Oviječ skvrnitý

Oviječ skvrnitý je známý i pod jménem musang, či oviječ indický nebo malajský. Jde o lesní zvíře s noční aktivitou. V lidské péči se dožívá i 20 let. V Plzni je chován filipínský podddruh, jeden ze zhruba 30 popsaných u tohoto druhu.V plzeňské zoo se poprvé rozmnožili v roce 2010, od té doby opakovaně. První chovný pár přicestoval z Filipín v roce 2009. Tehdy je získala i pražská zoo. Nyní jsou v Plzni 2 dospělé páry. Jeden v expozici u výběhu pandy červené, druhý v pavilonu nosorožců. Chová je dle dostupných informací pouze 7 zoo v Evropě – z toho 4 v ČR. Ovíječi skvrnití byli chováni v plzeňské zoo…

Paka nížinná

Tento krásný hlodavec žije spolu s drápkatými opicemi, kuandu a pásovci v Amazonském pavilonu. Krátce po příchodu v roce 2014 se narodilo první mládě. Před lety chovala plzeňská zoo i paku horskou. Paka nížinná váží až 12 kg. Chová ji necelá dvacítka evropských zoo.

Panda červená

Pandu červenou začala plzeňská zoo chovat v souvislosti s africko-asijskými expozicemi, dotačně podpořenými EU v roce 2010. Výběh se třemi vzrostlými duby leží mezi voliérami irbisů, výběhm velbloudů a nosorožců. Sameček Chigo z Vídně zde žil v letech 2010-2017, samička Czene dorazila z Nizozemí v roce 2014.

Zoologická a botanická zahrada města Plzně

Zvířata